Policie u Vémoly potřetí za půl roku. Tentokrát si přijela pro lvici, kterou choval bez papírů
Lvici Elsu se úřadům podařilo odebrat až na třetí pokus. Dva předchozí ztroskotaly na tom, že Vémola zvíře nepředal.
Obsah článku
V úterý 9. června 2026 dopoledne zastavila před nemovitostí Karlose Vémoly kolona policejních vozů a dodávka připravená na přepravu velké šelmy. Tentokrát už neodjeli s prázdnou. Po téměř třech letech správního řízení a dvou neúspěšných pokusech o předání putovala samice lva jménem Elsa do Zoo Liberec. Scéna vypadala jako policejní razie u celebrity, jenže skutečné těžiště příběhu leží ve správním výkonu rozhodnutí, které stát dotahoval od roku 2023.
Tři pokusy, dva odmítnuté
Rozhodnutí o zabavení Elsy nabylo právní moci letos v lednu. Fyzické odebrání ale narazilo na překážku, kterou zákon těžko předvídá: neochotu chovatele spolupracovat.
První termín připadl na 4. března 2026. Dva dny předem Vémola oznámil, že ze závažných zdravotních a osobních důvodů nemůže lvici předat. Druhý pokus naplánovaný na 31. března zpočátku vypadal nadějně, ještě 24. března jej ústně potvrdil Vémolův zmocněnec. Těsně před koncem týdne však advokát doručil lékařskou zprávu a předání opět padlo.
Proč nestačilo prostě přijet a zvíře odvézt? Bez součinnosti chovatele je operace mimořádně náročná. Šelmu je nutné minimálně 24 hodin nekrmit, oddělit od ostatních zvířat a bezpečně uspat. Každý zmařený termín znamenal novou logistiku, nový veterinární tým a nové riziko pro Elsu. Teprve třetí pokus v červnu proběhl bez komplikací, policie tentokrát zajistila dostatečnou asistenci a Vémola předání neblokoval.
Co znamená „bez papírů“
Formulace zní nevinně, ale v praxi jde o zásadní právní problém. Každý exemplář druhu chráněného úmluvou CITES musí mít kompletní sadu dokladů prokazujících zákonný původ: registrační list, případné dovozní a vývozní povolení, chovatelské záznamy a doklad od původního vlastníka.
U Elsy existovala darovací smlouva. Podle dřívějšího vyjádření Vémoly mu lvici jako mládě přinesla Terezie Holovská, která tvrdila, že ji našla odloženou v krabici. Jenže Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) samotnou darovací smlouvu nepovažovala za dostatečný důkaz zákonného původu. Bez průkazného řetězce dokumentů nelze vyloučit nelegální nabytí, a zákon v takovém případě umožňuje exemplář zabavit. Řízení se protáhlo na téměř tři roky kvůli DNA analýzám, shánění podkladů od úřadů a opakovaným žádostem o prodloužení lhůt.
Vémola situaci veřejně bagatelizuje. Den před odebráním prohlásil, že problém jsou „jen dokumenty“, nikoli péče o zvíře. Stát to ale vidí jinak: bez dokladů je lev v soukromém chovu z právního hlediska nelegálně držený exemplář.
Elsa není první odebraná šelma
Případ Elsy je druhým zabavením zvířete z Vémolova chovu. Už 5. prosince 2023 mu ČIŽP odebrala tygřici Antonii Rambu, která skončila v záchranném centru TIERART v Německu. Důvodem byly neprokázaný původ a falešné údaje o rodičích při registraci. Sám Vémola 8. června 2026 potvrdil, že tygřice je v Německu.
Vedle kauzy CITES běží ještě další linie. Veterináři podali trestní oznámení kvůli odstraněným drápům u šelem; pokud by se prokázalo týrání, hrozí podle § 302 trestního zákoníku šest měsíců až tři roky odnětí svobody. A zcela odděleně Vémola čelí drogové kauze: 23. prosince 2025 u něj zasahovala Národní protidrogová centrála, o dva dny později skončil ve vazbě. Právě toto prosincové datum otevírá onen „půlrok problémů“, během něhož policie přijela potřetí.
Co hrozí a co říká český kontext
Za porušení povinností podle zákona č. 100/2004 Sb. o obchodování s ohroženými druhy hrozí pokuta až 1,5 milionu korun a zabavení exempláře. V únoru 2026 Vémola dostal pravomocnou pokutu 80 tisíc korun za neprokázání původu jednoho ze lvů. V závažnějších případech se věc může překlopit do trestní roviny.
Vémolův případ přitom není ojedinělý. Státní veterinární správa v srpnu 2025 uvedla, že v Česku eviduje pět nelegálních chovů velkých šelem a dvanáct legálních. Kapacity pro umístění zabavených zvířat se teprve budují, ministerstvo životního prostředí mluvilo o nových zařízeních v Táboře a Zlíně. Právě rozšiřování záchranných center umožňuje státu dotahovat případy, které dříve končily v šuplíku.
Elsa je teď v Liberci. Konkrétní adaptační plán zoo nezveřejnila, ale po šesti letech v soukromém chovu ji čeká minimálně karanténa, veterinární vyšetření a pomalé navykání na nové prostředí.
