Karlos Vémola přišel o oblíbenou lvici. Bojovník zuří a hovoří o cílené šikaně
Lvice Elsa opustila Vémoland v úterý odpoledne v přepravním boxu pod dohledem policie. Stát ji zabavil kvůli chybějícím dokladům o původu.
Obsah článku
9. června 2026 krátce po poledni zastavil před areálem Vémolandu u Říčan transportní vůz. Ministerstvo životního prostředí za asistence policie odebralo MMA zápasníkovi Karlosi Vémolovi šestiletou lvici Elsu, zvíře, které on sám označoval za člena rodiny. Kolem 14. hodiny dorazila Elsa do Zoo Liberec. Vémola ještě téhož dne natočil video na Instagram, kde mluví o „jedné z nejsmutnějších událostí roku“ a opakovaně zmiňuje cílenou šikanu ze strany úřadů. Jenže příběh odebrání Elsy nezačal v červnu. Začal o tři roky dříve.
Proč stát sáhl po Else
Klíčový důvod odebrání není špatná péče ani náhlé zjištění, že Vémola chová lva. Česká inspekce životního prostředí zahájila řízení už v roce 2023 a v únoru 2026 vydala rozhodnutí o zabavení. Právní základ je jednoznačný: podle zákona č. 100/2004 Sb. o obchodování s ohroženými druhy musí držitel exempláře podléhajícího úmluvě CITES prokázat jeho zákonný původ. U Elsy se to nepodařilo.
Ministerstvo navíc uvádí, že se Vémola proti rozhodnutí o zabavení neodvolal. Zvíře se tak stalo majetkem státu. Standardní cesta k napadení odebrání je tím prakticky uzavřená.
Fyzický odvoz se přitom táhl měsíce. První pokus o předání byl naplánován na 4. března, druhý na 31. března, oba nevyšly. Ministerstvo muselo řešit logistiku, která u velké šelmy není triviální: 24 hodin bez krmení, oddělení od dalších zvířat ve výběhu, uspání a bezpečný transport. Teprve třetí termín, 9. června, proběhl úspěšně.
„Nechce se mi věřit, že to není šikana“
Tak zní doslovná Vémolova formulace z instagramového videa. Bojovník argumentuje tím, že Elsa u něj žila šest let, nikdy nestrádala a úřady řeší „papíry“ místo skutečného zájmu o zvíře. Tvrdil, že by ji předal „klidně do krabice“, protože ho poslouchá „jako pejsek“. V rozhovoru pro Odkryto.cz den před odebráním přiznal, že dál bojovat nechce, kvůli rodině a dětem.
Emotivní rámování funguje na sociálních sítích. V právní rovině ale Vémolova pozice vypadá jinak. Neprokázaný původ zvířete chráněného CITES není formalita, kterou lze přebít argumentem o dobré péči. A fakt, že se proti rozhodnutí neodvolal, jeho manévrovací prostor zúžil na minimum.
Vzorec, který se opakuje
Elsa není první velká šelma, o kterou Vémola přišel. V prosinci 2023 mu stát odebral bílou tygřici Antonii Rambu, rovněž kvůli neprokázanému původu. Organizace FOUR PAWS potvrzuje, že Vémolovo odvolání proti konfiskaci bylo zamítnuto už v listopadu 2023. Ramba dnes žije v záchranném centru TIERART v německém Maßweileru; podle aktualizace z května 2025 zesílila, prozkoumává výběh a působí uvolněněji než po příjezdu.
V širším kontextu se u Vémolova chovu opakovaně objevuje i téma odstraněných drápů u velkých koček, které veterináři posuzovali jako možné týrání. Právě u Elsy ministerstvo upozorňuje, že má kompletně odstraněné drápy na předních tlapách, což je handicap, který zásadně komplikuje její socializaci s jinými lvy.
Sám Vémola přitom poukazuje na případ chovného zařízení v Kletečné u Humpolce, kde úřady ponechaly desítky tygrů na místě. Rozdíl je ale podstatný: u kletečenských tygrů stát konstatoval legální původ, problémem bylo nelegální množení a nevyhovující podmínky. A hlavně pro dvacet velkých šelem jednoduše neexistovaly volné kapacity. U jedné lvice s neprokázaným původem byl výkon rozhodnutí proveditelný.
Co čeká Elsu v Liberci
Lvice dorazila do Zoo Liberec v dobrém zdravotním stavu a aktuálně je v karanténě v uzavřeném pavilonu šelem. Liberecká zoo má s chovem lvů zkušenosti, ve výroční zprávě za rok 2024 eviduje skupinu lvů berberských.
Liberec ale nemusí být konečná stanice. Kvůli chybějícím drápům na předních tlapách je Elsa výrazně omezená v kontaktu s dalšími lvy, nemůže se normálně bránit, šplhat ani manipulovat s předměty tak, jak je pro lvy přirozené. MŽP proto ve spolupráci s mezinárodními organizacemi hledá zařízení, které jí nabídne individuální péči dlouhodobě.
Papíry versus emoce
Celý spor kolem Elsy ilustruje napětí, které provází soukromý chov velkých šelem v Česku. Od roku 2022 platí zákaz množení velkých kočkovitých šelem v soukromých rukou a pravidla Ministerstva zemědělství vyžadují pro chov zvláštní povolení, evidenci i prokázání původu. Porušení může znamenat pokutu až 1,5 milionu korun a zabavení zvířete.
Vémola v tomto systému opakovaně narazil na stejnou překážku: neprokázaný původ. Dvě šelmy, dva případy, stejný výsledek. Jeho veřejná kritika má sílu na sociálních sítích, kde příběh „stát bere chlápkovi milované zvíře“ rezonuje. V registrech ČIŽP ale emoce nepomáhají.
Elsa je teď v karanténě za betonovými zdmi libereckého pavilonu. Poprvé za šest let bez člověka, kterého znala od mláděte, a poprvé pod odborným dohledem, který jí možná najde místo, kde chybějící drápy nebudou znamenat doživotní izolaci.
