Připsal si 200 výher nad smrtí. Boxer Salamo Arouch přežil peklo Osvětimi
Salamo Arouch měl za sebou tituly z Řecka i Balkánu. V Osvětimi mu ale box nezajišťoval slávu, nýbrž další den života v táboře, kde porážka mohla znamenat smrt.
Obsah článku
V ringu býval rychlý a nebezpečný. V koncentračním táboře se z jeho talentu stala jediná šance, jak přežít. Osud řecko-židovského boxera Salamo Arouche patří k nejdrsnějším příběhům bojových sportů, protože jeho zápasy v Osvětimi neměly nic společného se sportem, kariérou ani dobrovolným soupeřením.
Šampion v táboře smrti
Arouch pocházel ze Soluně a ještě před válkou patřil mezi výrazné boxery. Byl řeckým šampionem střední váhy a později také balkánským šampionem. Podle World Jewish Congress byl v roce 1943 deportován s rodinou do Osvětimi.
Tam si ho nacisté nevybrali kvůli medailím, ale kvůli zábavě. Vězni museli boxovat před dozorci a důstojníky SS, kteří na zápasy sázeli. Arouch později uváděl, že v táboře vyhrál 208 zápasů a dvakrát remizoval.
Nebyl to box, jaký znal ze Soluně. Vítěz mohl dostat jídlo nebo lehčí práci. Poraženého podle vzpomínek čekala smrt, někdy okamžitě po zápase. Arouch tak nebojoval o výsledek do statistik, ale o to, aby ho nacisté nechali žít.
Návrat, který bolel
Salamo Arouch válku přežil, jeho rodina takové štěstí neměla. Po osvobození se dostal do Izraele, založil rodinu a jeho příběh se později dostal i do filmu Triumph of the Spirit, kde ho ztvárnil Willem Dafoe.
Když se po letech vrátil do Osvětimi jako poradce filmového štábu, podle Los Angeles Times ukazoval místa, kde spal a kde musel zápasit. Návrat pro něj nebyl symbolickou návštěvou. Bylo to místo, kde se mu všechno znovu vracelo.
Arouch zemřel v roce 2009 ve věku 86 let. Zůstává po něm příběh, který se do běžného sportovního slovníku nevejde. Jeho bilance z Osvětimi se nedá oslavovat jako rekord. Je připomínkou toho, kam až může být člověk dotlačen, když se z talentu stane nástroj přežití.
