Platíme bojovníkům strašně moc, říká Novotný. Pak ukázal čísla a srovnal OKTAGON s NBA, NHL i UFC

Spolumajitel OKTAGONu tvrdí, že jeho organizace vrací bojovníkům téměř polovinu příjmů. UFC podle něj nedává ani pětinu. Ověřili jsme, co z toho sedí.

Zdroj fotografie: Oktagon

Ondřej Novotný si v podcastu MMA Letem Světem vzal kalkulačku a začal počítat nahlas. Ne koruny za jednotlivý zápas, ale procenta, podíl, jaký z celkových příjmů organizace skutečně doputuje k bojovníkům. OKTAGON se podle něj „přibližuje“ padesáti procentům, tedy číslu, které znají fanoušci NBA nebo NHL z kolektivních smluv. UFC? To má být někde kolem šestnácti procent. A třicet procent by prý pro celé MMA znamenalo „obrovský posun“. Jsou to silná tvrzení. Některá se dají ověřit, jiná zatím ne.

Ligový benchmark: kde leží padesát procent

Novotný si nevymyslel metriku. Podíl sportovců na příjmech je přesně ten jazyk, kterým mluví největší profesionální ligy světa. Podle oficiálního dokumentu NBA CBA 101 se hráčský podíl na Basketball Related Income pohybuje mezi 49 a 51 procenty. NFLPA uvádí minimálně 48 procent z celkových příjmů NFL s možností růstu. A NHL po podpisu kolektivní smlouvy pracuje s dělením Hockey Related Revenues přesně půl na půl.

Když tedy Novotný řekne „kolem padesáti procent“ a ukáže na americké ligy, referenční rámec sedí. Jenže je tu zásadní rozdíl: NBA, NFL i NHL mají silné hráčské odbory, kolektivní smlouvy vyjednávané roky a auditované účetnictví. MMA nemá nic z toho.

UFC a šestnáct procent: co říkají soudní spisy

Kritika UFC má tvrdší oporu, než by se mohlo zdát. Federální soud v antitrustové kauze proti Zuffě pracoval s interní prezentací WME-IMG, podle níž se náklady na bojovníky v letech 2012 až 2015 pohybovaly mezi 16 a 19 procenty příjmů společnosti. Management přitom chtěl náklady na bojovníky držet nejvýš na dvaceti procentech. Pro relevantní období soud uvádí přibližně 19,5 procenta z eventových příjmů. Zajímavé je, že tentýž soudní dokument zmiňuje i konkurenci: zaniklý Strikeforce platil bojovníkům asi 63 procent příjmů, Bellator kolem 44,7 procenta.

Novotného šestnáct procent je tedy doložitelná spodní hrana známého pásma, ne nahodilý odhad. Současně ale nejde o univerzální číslo platné pro každý rok existence UFC, je to snímek konkrétního období zachycený v soudních materiálech.

OKTAGON a chybějící audit

Tady narážíme na asymetrii celého srovnání. U UFC existují soudní dokumenty, expertní posudky, křížové výslechy. U OKTAGONu existuje slovo spolumajitele.

Novotný v dřívějších veřejných vystoupeních uváděl konkrétnější vodítka: „velmi průměrný“ bojovník podle něj dostane kolem 100 tisíc korun za zápas, aktivní zápasník se může dostat na půl milionu ročně, s partnerskými smlouvami i na 750 tisíc až milion. Sám ale připouštěl, že po odečtení daní, nákladů na tým a přípravu může z výplaty zůstat jen část. Pocit „málo“ na straně bojovníků proto není iracionální, i kdyby agregátní podíl byl vysoký.

Klíčové je tohle: tvrzení „blížíme se padesáti procentům“ nelze nezávisle ověřit, dokud OKTAGON nepředloží auditovaná čísla. Novotný používá legitimní metriku, ale aplikuje ji na data, ke kterým má přístup jen on.

Proč třicet procent není málo

Možná nejpřekvapivější je Novotného vlastní relativizace. Sám říká, že padesátiprocentní model pro MMA realistický není, jiný kalendář, žádné garantované zápasy, větší eventové riziko. Třicet procent by podle něj pro celé odvětví znamenalo obrovský skok.

A má pravdu v jednom: hlavní brzdy růstu bojovnických podílů jsou strukturální.

• Žádné odbory. Na rozdíl od NBA či NFL nemají MMA zápasníci kolektivní vyjednávací sílu.
• Roztříštěný trh. Bojovník nemá kam odejít, pokud nechce sestoupit o ligu níž.
• Proměnlivé příjmy. Jeden vyprodaný galavečer neznamená stabilní sezonu.

Dokud se tyto podmínky nezmění, třicet procent zůstane spíš hranicí možného než samozřejmostí.

Co si z toho odnést

Novotného argument stojí na správné metrice a správném benchmarku. Kritika UFC má oporu v soudních dokumentech, srovnání s americkými ligami odpovídá oficiálním kolektivním smlouvám. Problém není v logice, ale v důkazním břemenu: u OKTAGONu čísla zatím dodává jen ten, kdo je zároveň vyplácí.

Pro bojovníky, kteří vyjednávají kontrakt, z toho plyne jedno praktické poučení. Podíl na příjmech je silný makroargument, ale v místnosti, kde sedí promotér a zápasník, rozhoduje divácká přitažlivost, pozice na kartě a existence alternativní nabídky. Bez auditovaných dat je „blížíme se padesáti procentům“ slib. Dobrý slib. Ale pořád slib.