Legendy UFC spolu trénovaly, pak se nenáviděly. Tito Ortiz měl z Liddella obrovský strach

V nové epizodě televizní série UFC Rivals na stanici A&E zaznělo to, co se v MMA šeptalo přes dvě dekády: Tito Ortiz měl z Chucka Liddella strach už od společných tréninků.

Zdroj fotografie: UFC

Premiéra epizody věnované rivalitě Liddell vs. Ortiz proběhla 21. června 2026 a během pár dní rozvířila MMA komunitu. Ortiz v ní po 28 letech od prvního setkání s Liddellem otevřeně uznává jeho převahu a mluví o respektu, který k němu cítil od samého začátku. Nejtvrdší formulaci ale nepronáší sám. „Stoprocentně, naprosto vyděšený,“ říká o Ortizově postoji Dana White, muž, který oba bojovníky vedl ještě předtím, než se stal šéfem UFC.

Jak se z parťáků stali nepřátelé

Rok 1998. Dva nastupující bojovníci polotěžké váhy se potkávají v tělocvičně, sparují spolu a oba nezávisle na sobě osloví stejného člověka, Danu Whitea, aby jim dělal manažera. White později v podcastovém rozhovoru přiznal, že bez této dvojice by se možná k byznysu UFC nikdy nedostal. Ortiz dnes říká, že se s Liddellem stali přáteli. Liddell to v témže pořadu popírá.

Zlom přišel na začátku nového tisíciletí. Ortiz držel titul šampiona polotěžké váhy, Liddell stoupal žebříčkem a chtěl titulovou šanci. Jenže zápas nepřicházel. White už v roce 2008 pro Sports Illustrated tvrdil, že Ortiz jako šampion „seděl rok a půl stranou“ a konfrontaci s Liddellem se vyhýbal. Ortiz naopak veřejně označil Liddella za „loutku“ a Whitea obvinil z manipulace. Pravda ležela někde mezi egem, penězi a titulovou politikou, ale výsledkem byla nenávist, která přetrvala dvě dekády.

Dva zápasy, které změnily UFC

Když se konečně potkali v kleci, mluvily pěsti.

• UFC 47, 2. dubna 2004 – Liddell ukončil Ortize technickým knockoutem ve 2. kole. Po letech oddalování dostala veřejnost odpověď na otázku, kdo je lepší.
• UFC 66, 30. prosince 2006 – odveta skončila stejně: Liddellovým TKO ve 3. kole. Tentokrát šlo o titulový zápas a komerční událost, která překonala tehdejší rekordy UFC. Poprvé prodala přes milion PPV a na vstupném vydělala přes pět milionů dolarů, tedy zhruba 108 milionů korun.

Bilance v jejich nejlepším období: 2:0 pro Liddella. Ortiz sice vyhrál třetí vzájemný duel v listopadu 2018, ale šlo o exhibiční akci mimo UFC proti 48letému soupeři dávno za zenitem. V kontextu rivality, která definovala celou divizi, to byla spíš smutná tečka než sportovní odveta.

Velký strach

V shrnutí epizody na Yahoo Sports z 25. června 2026 Ortiz mluví o společných začátcích, uznává Liddellovo vítězství a po letech říká, že „byl vítěz“. To je od muže s přezdívkou Huntington Beach Bad Boy nezvyklá poloha.

Ale formulace o stoprocentním strachu patří Whiteovi. Ten ji opírá o zkušenost ze společných tréninků, kde podle něj Liddell měl jasně navrch a Ortiz to věděl. A White v rivalitě nikdy nebyl neutrální, jeho vztah s Liddellem zůstal blízký, zatímco s Ortizem se rozpadl už v polovině nulté dekády.

Podle nás právě tohle dělá celý příběh zajímavějším, než kdyby šlo o prostou zpověď. Ortiz po 28 letech připouští respekt a uznání. White z toho dělá strach. A Liddell mezitím odmítá i samotnou premisu, že by kdy byli přátelé.

Rivalita jako zakládající mýtus

Série UFC Rivals na A&E vrací staré příběhy do nového televizního balení. A zrovna tenhle si to zaslouží, ne proto, že by přinesl šokující odhalení, ale proto, že ukazuje, jak se osobní vazba dvou mladých zápasníků proměnila v motor, který pomohl vytáhnout UFC z okraje do hlavního proudu. Bez rivality Liddell vs. Ortiz by možná nebyly PPV rekordy, které otevřely cestu éře Conora McGregora.

Vztah obou mužů zůstává chladný. Ještě v roce 2017 skončilo krátké společné focení novou slovní přestřelkou, kdy Liddell Ortize veřejně označil výrazy, které se sem nehodí citovat. O smíření nemůže být řeč, a možná právě proto ten příběh po tolika letech pořád funguje.