Bojové sporty mi zachránily život, říká Alana Cook před debutem v OKTAGONu

Alana Cook se na turnaji OKTAGON 93 poprvé představí evropským fanouškům. V exkluzivním rozhovoru pro MMAmag.cz promluvila o Niamh Kinehan, cestě k titulu, boji s depresí i spojení profesionálního MMA s akademickou kariérou.

Zdroj fotografie: Oktagon

Alana Cook si pro debut v OKTAGONu nevybrala snadný začátek. V Brně nastoupí proti neporažené Niamh Kinehan, která je pátou ženou žebříčku bantamové váhy a do MMA si přinesla rozsáhlé zkušenosti z muay thai.

Kinehan má za sebou pouze dva profesionální zápasy v MMA, ještě před přechodem do klece však získala světové tituly organizací WBC, WMO a ISKA. Cook ji navíc sledovala už během její kariéry postojářské kariéry.

„O zápasech v Evropě jsem mluvila už dlouho, takže jsem z nabídky byla nadšená. Niamh jsem sledovala ještě předtím, než přešla do MMA. Je to velmi kvalitní soupeřka a podobné zápasy mě lákají,“ uvedla Cook v exkluzivním rozhovoru pro MMAmag.cz.

Malý vzorek zápasů může přípravu zkomplikovat

Příprava na Kinehan má jedno výrazné specifikum. Irská bojovnice zatím v MMA neukázala dostatek materiálu, podle kterého by bylo možné přesně odhadnout všechny aspekty její hry.

Cook viděla její zápasy v MMA i několik vystoupení v muay thai. Přesto počítá s tím, že se soupeřka mohla v dalších oblastech výrazně posunout.

„Z hlediska MMA toho zatím moc neukázala. Viděla jsem několik jejích zápasů v muay thai a oba duely v MMA, ale ten vzorek je pořád malý. Musím proto počítat s tím, že přijde připravená i v oblastech, které jsme od ní ještě neviděli,“ vysvětlila.

Kinehan při posledním vystoupení ukončila Emilii Czerwińskou pouhých dvanáct sekund před koncem třetího kola. Ukázala tak, že dokáže udržet nebezpečné tempo až do závěru zápasu.

Cook má ale s dlouhými duely podstatně více zkušeností. Z osmi profesionálních zápasů se v šesti případech dostala až k rozhodnutí nebo do závěrečné části třetího kola.

„Nikdy nejdu do zápasu s tím, že chci vyhrát na body. Pokud ale budeme bojovat všechna tři kola, zkušenost bude na mé straně. Vím, jaké to je být unavená a pořád muset dělat správná rozhodnutí. Vždy se připravuji na nejhorší možný scénář.“

Elitní thaiboxerku chce prověřit v postoji

Také Cook vybudovala základy své bojové kariéry v muay thai. Nabízí se proto otázka, zda bude chtít elitní postojářské schopnosti Kinehan otestovat, nebo se pokusí zápas přesunout do klinčů a na zem.

Kanaďanka se nejsilnější disciplíně své soupeřky vyhýbat nechce. Věří, že právě v postoji může být úspěšná, zároveň ale zdůrazňuje rozdíl mezi zápasem v muay thai a MMA.

„Myslím, že v postoji mám největší šanci. Pořád jde o MMA, takže si musím hlídat takedowny a další hrozby, ale necítím potřebu okamžitě měnit svůj běžný styl. Chci otestovat její postoj a ukázat, co v něm dokážu já.“

Cook se v Brně nebude pokoušet dokázat, že je lepší thaiboxerkou. Jejím cílem je využít pravidla MMA, zkušenosti z klece a schopnost spojovat jednotlivé části své hry.

Pro Kinehan půjde o první výraznou zkoušku proti soupeřce s několikanásobně většími zkušenostmi z profesionálního MMA. Cook naopak vstoupí do zápasu proti ženě, která může jediným přesným úderem změnit jeho průběh.

Výhra by ji přiblížila k titulové šanci

Kinehan je před turnajem pátou ženou žebříčku bantamové váhy OKTAGONu. Vítězství by proto Cook mohlo při debutu posunout mezi přední jména divize, jejíž šampionkou je Lucia Szabová.

Slovenská bojovnice titul obhájila proti Lucii Pudilové. Cook neskrývá, že právě pás je jejím dlouhodobým cílem. Neočekává však automaticky, že by po jedné výhře dostala okamžitou titulovou šanci.

„Nevím, jestli by mě po jedné výhře poslali rovnou do titulového zápasu. Myslím ale, že bych si zasloužila být součástí té debaty. Klidně přijmu ještě jeden zápas, jen chci vědět, že se posouvám směrem k pásu,“ řekla pro MMAmag.cz.

Cook už před sezonou 2025 mluvila o dvou hlavních cílech: získat první profesionální titul a představit se mimo Kanadu. Stejné ambice si přenesla také do roku 2026.

Jednu z nich už splnila, když letos nastoupila v Atlantic City proti Rebecce Evans. Na první profesionální pás ale stále čeká a věří, že právě v OKTAGONu se k němu může postupně propracovat.

„Mým cílem je stát se šampionkou. Chtěla jsem zápasit v zahraničí a získat svůj první profesionální titul. První část jsem splnila v Atlantic City a OKTAGON vnímám jako místo, kde mohu dokončit i tu druhou.“

Styl měnit nechce

Z šesti profesionálních vítězství získala Cook pět na body a jedno submisí. Knockout ani technický knockout zatím ve své profesionální bilanci nemá.

Sama však necítí potřebu měnit svůj styl pouze kvůli tomu, aby dokázala získat první ukončení po úderech. V posledním zápase se podle svých slov soustředila na předčasný konec až příliš, což ji přivedlo do nevýhodných situací.

„V posledním zápase jsem ukončení chtěla možná až příliš. Kvůli tomu jsem udělala chyby a několikrát se dostala do horší pozice. Nechci se honit za ukončením jen proto, abych dokázala, že ho umím získat.“

Za důležitější považuje schopnost přizpůsobit se vývoji zápasu a najít způsob, jak zvítězit i ve chvíli, kdy se duel nevyvíjí podle původního plánu.

„Můžete prohrávat téměř celý zápas, ale pořád musíte hledat způsob, jak ho otočit. Je mi jedno, jestli vyhraju na body, submisí nebo po úderu. Důležité je zvítězit.“

Porážka ukázala slabiny i přehnané sebevědomí

Důležitým bodem její kariéry byla porážka s Micaelou Rampage v červnu 2025. Soupeřka ji ve třetím kole ukončila gilotinou.

Od té doby Cook porazila Vanessu Melo i Rebeccu Evans. Neúspěch podle ní odhalil technické nedostatky, ale také problém v jejím přístupu k zápasu.

„Do zápasu s Micaelou jsem šla velmi sebevědomá. Možná se do toho promítla i určitá samolibost. Ukázala mi oblasti, na kterých jsem musela zapracovat, a hlavně mi připomněla, že žádnou soupeřku nemohu brát na lehkou váhu.“

Porážka ji přinutila přehodnotit přípravu i způsob, jakým přemýšlí o soupeřkách. Následující dvě výhry podle ní ukázaly, že se dokázala poučit.

Proti Kinehan si už nechce dovolit předpokládat, že ví, co soupeřka v kleci nabídne. Malý počet jejích zápasů naopak bere jako důvod připravit se na co nejvíce variant.

Přesun do Niagara Top Teamu změnil její kariéru

Kvůli profesionálnímu MMA se Cook přestěhovala z Britské Kolumbie do Ontaria a začala trénovat v Niagara Top Teamu.

Rozhodnutí nebylo jednoduché. Kanada je rozlehlá země a přesun za kvalitnějším tréninkovým prostředím znamenal výraznou změnu osobního i profesního života.

Cook ale cítila, že pokud chce pokračovat na vyšší úrovni, potřebuje větší tým, více profesionálních bojovníků a pravidelný přístup ke kvalitním sparingpartnerům.

„Už po druhém profesionálním zápase jsem věděla, že se budu muset přestěhovat. Kanada je obrovská země a kvalitní gymy od sebe dělí tisíce kilometrů. Během covidu navíc nebylo jednoduché tak velkou změnu uskutečnit,“ popsala.

V předchozím prostředí měla kvalitní trenéry, chyběla jí však skupina dalších aktivních profesionálů. Část přípravy si proto musela organizovat sama.

„Dříve jsem měla kolem sebe skvělé trenéry, ale chyběli mi další profesionální bojovníci. Často jsem si musela sama hledat sparingpartnery a organizovat část přípravy. Teď jsem součástí velkého týmu lidí, kteří sledují stejný cíl.“

Bojové sporty mi zachránily život

Cook se k bojovým sportům dostala v devatenácti letech. V té době bojovala s těžkou depresí, sebevražednými myšlenkami a problémy se zvládáním vzteku a dalších emocí.

Trénink pro ni nebyl pouze začátkem budoucí kariéry. Poskytl jí bezpečný prostor, ve kterém mohla pracovat se svými emocemi, získat disciplínu a postupně změnit směr svého života.

„Bojové sporty mi stoprocentně zachránily život. Bez nich bych se možná dneška nedožila. Mohla jsem skončit ve vězení nebo někomu ublížit. Potřebovala jsem pozitivní prostředí, které mi dovolilo vybít emoce a zároveň mě naučilo je ovládat,“ uvedla.

Bojová umění ji následně zavedla do několika zemí. Muay thai trénovala v Thajsku, judo v Japonsku a kickbox v Austrálii.

Nejvýrazněji ji ovlivnila zkušenost s judem v Japonsku. Zaujala ji tamní disciplína, kultura a způsob chování uvnitř tělocvičny.

„V japonském judu mě oslovila kultura respektu, disciplíny a chování v tréninku. Profesionálnímu MMA někdy chybí právě respekt. Chápu, že jde o zábavní průmysl a že konflikt prodává zápasy, ale nemusíte někoho nenávidět, abyste proti němu podali maximální výkon.“

Profesionální bojovnice a akademička

Vedle profesionální kariéry studuje Cook na University of British Columbia doktorát z kineziologie. Jako příslušnice Métis, jednoho z původních národů Kanady, se ve svém výzkumu věnuje dekolonizaci a indigenizaci MMA, tedy zapojování původních znalostí, kultur a hodnot do sportovního prostředí.

Českému fanouškovi vysvětluje toto téma na příkladu nástupu bojovníka do klece. Zápasník při něm nemusí prezentovat pouze sebe jako sportovce, ale také komunitu, kulturu a prostředí, ze kterého pochází.

„Bojovník může při nástupu používat svůj jazyk, tradiční oděv, hudbu nebo další prvky vlastní kultury. Profesionální MMA nabízí prostor, ve kterém můžeme vyprávět svůj příběh a ukázat, odkud pocházíme,“ popsala.

Akademická práce zaměřená na zdraví a wellness může na první pohled působit jako protiklad profesionálního MMA, ve kterém jsou údery, bolest a zranění běžnou součástí práce.

Cook připouští, že se její dvě role někdy dostávají do konfliktu. Zároveň je však bere jako části jednoho života, které se vzájemně doplňují.

„Z akademického pohledu může MMA působit barbarsky. Jako bojovnice ho ale vnímám úplně jinak. Upřímně, zápasení je pro mě skoro odpočinek od práce na doktorátu,“ řekla s úsměvem v rozhovoru pro MMAmag.cz.

Sebeobrana není totéž co MMA

Cook založila také projekt Walking Like Warriors, který využívá bojová umění a sebeobranu při práci především s původními komunitami, ženami, mládeží a lidmi s identitou Two-Spirit, což je označení používané některými původními obyvateli Severní Ameriky pro specifickou genderovou a duchovní identitu.

Projekt se nezaměřuje jen na samotné techniky boje. Důležitou součástí jsou situační povědomí, řeč těla, verbální deeskalace, práce s bezpečnou vzdáleností a schopnost včas opustit nebezpečné prostředí.

Podle Cook je právě v tom hlavní rozdíl mezi profesionálním MMA a skutečnou sebeobranou.

„Sebeobrana v reálném životě je úplně jiná než MMA. V tělocvičně se učíte bojovat. Na ulici je nejdůležitější konflikt včas rozpoznat, uklidnit situaci, udržet si bezpečnou vzdálenost a pokud možno odejít nebo utéct.“

V Brně se Cook poprvé představí evropským fanouškům. Výhra nad pátou ženou žebříčku by ji hned při debutu přiblížila k předním příčkám bantamové váhy.

Pro Kanaďanku však nepůjde jen o další zápas. Turnaj OKTAGON 93 může být prvním krokem na cestě k cíli, o kterém mluví už několik let, tedy získat první profesionální titul.