Diaz ukončil McGregorovu jízdu. První porážka v UFC Ira změnila
Nate Diaz vzal zápas na UFC 196 na poslední chvíli a ukončil McGregorovu sedmizápasovou vítěznou sérii v UFC. O pět měsíců později se Ir vrátil s jiným plánem a ukázal, že jeho značka nestojí jen na rychlých knokautech.
Ještě na začátku roku 2016 měl Conor McGregor namířeno k dalšímu pásu. Po třináctisekundovém knokautu Josého Alda měl na UFC 196 vyzvat šampiona lehké váhy Rafaela dos Anjose. Brazilec si však zlomil nohu a z titulového zápasu odstoupil. UFC jako náhradu povolalo Natea Diaze a souboj se přesunul do velterové váhy. Z improvizovaného řešení vznikla jedna z nejslavnějších rivalit své éry.
Záskok obrátil celý příběh
Diaz měl na přípravu necelé dva týdny. McGregor zase místo menšího dos Anjose dostal vysokého soupeře s dlouhým dosahem, tvrdou bradou a kvalitním boxem. V prvním kole přesto vypadal přesně jako muž, který v minulosti ničil jednoho soupeře za druhým. Útočil, trefoval tvrdou levou a Diazův obličej rychle nesl stopy zápasu.
Ve druhém kole se však obraz otočil. Diaz ustál McGregorův nástup, začal jej zasahovat kombinacemi a unaveného Ira dostal pod tlak. McGregor zkusil takedown, Diaz se dostal na jeho záda a v čase 4:12 jej donutil odklepat rear-naked choke. Pro McGregora to byla první porážka v UFC a konec série sedmi vítězství v organizaci.
Porážka změnila hlavně způsob, jakým se na McGregora dívalo. Do té chvíle jeho vzestup stál na rychlých ukončeních, přesných předpovědích a dojmu, že dokáže své tempo vnutit prakticky každému. Diaz ukázal opačný scénář. Přežil nejtvrdší údery, nenechal se zlomit a donutil McGregora bojovat déle, než mu vyhovovalo. Najednou se neřešilo jen to, koho Ir zasáhne levou rukou, ale také jeho tempo, práce s energií a schopnost reagovat ve chvíli, kdy soupeř odmítne padnout.
Do odvety nastoupil jiný McGregor
McGregor nechtěl odplatu v lehké váze ani jednodušší podmínky. Odvetu přijal znovu ve velterové váze a tentokrát postavil celou přípravu na Diazovi. Jeho trenér John Kavanagh před UFC 202 popisoval mnohem pevnější režim než v předchozích kempech. McGregor trénoval s většími sparingpartnery, připravoval se na Diazovu výšku a dosah a počítal s tím, že zápas může trvat všech pět kol.
V kleci byl rozdíl vidět. McGregor dál tlačil dopředu, ale hospodařil s energií opatrněji, přidal low kicky a nesnažil se každou výměnu okamžitě ukončit. Diaze několikrát poslal k zemi a ovládl první část zápasu. Ve třetím kole se Američan znovu dostal do tempa a připomněl první duel, McGregor však tentokrát krizi přežil a ve čtvrtém kole se dokázal vrátit. Po pětadvaceti minutách vyhrál většinovým rozhodnutím 48-47, 47-47 a 48-47.
Dvojzápas s Diazem tak McGregorovi vzal jednu část jeho tehdejší image, ale přidal jinou. Už nebyl jen neporaženou hvězdou UFC, která soupeře zasypává sebevědomými předpověďmi a rychle je ukončuje. V odvetě musel ukázat disciplínu, úpravu taktiky a schopnost zvládnout zápas, ve kterém se dostal do problémů. Porážku navíc dokázal proměnit v další obrovský zápas místo toho, aby jej odsunula z hlavní pozice.
O necelé tři měsíce později porazil Eddieho Alvareze na UFC 205 a stal se prvním bojovníkem v historii UFC, který držel současně tituly ve dvou váhových kategoriích.
