Skandál na Světovém poháru v kickboxu. Libanonec pošlapal izraelskou vlajku a letěl z turnaje
Libanonský bojovník Nassib Hamada byl okamžitě vyloučen ze Světového poháru v kickboxu po incidentu, který rozdělil sportovní svět. Během slavnostního zahájení turnaje v Uzbekistánu pošlapal izraelskou vlajku na protest proti tomu, že chyběla ta palestinská.
Na Světovém poháru organizace WAKO v Uzbekistánu došlo k nevídanému incidentu, který znovu otevřel otázku politických gest ve sportu. Libanonský kickboxer Nassib Hamada během zahajovacího ceremoniálu přelomil tyč s izraelskou vlajkou, kterou následně pošlapal. Důvod svého jednání vysvětlil jednoduše – na pódiu chyběla palestinská vlajka, přestože se palestinští sportovci turnaje účastnili.
Protest nebo neúcta? Hamada mluví o respektu
Podle svých slov Hamada nejednal z nenávisti, ale z přesvědčení. „Jednal jsem z důstojnosti a respektu k Palestině i své zemi. Sport nemá mlčet, když se děje nespravedlnost,“ prohlásil ve videu na sociálních sítích. Bojovník zároveň dodal, že se nehodlá omlouvat, i kdyby to mělo znamenat konec jeho kariéry. „I kdyby mi usekli hlavu, neomluvím se,“ řekl odhodlaně.
❗️“Even if they cut off my head, I won’t apologize.” Lebanese kickboxing champion Nassib Hmede (Hamada) was banned from competing in the WAKO World Championship in Uzbekistan after breaking and stepping on the Israeli flag during the tournament’s opening ceremony.
— Translating Falasteen (Palestine) (@translatingpal) October 25, 2025
Hamada said… pic.twitter.com/icH45APaae
Jeho čin okamžitě vyvolal diplomatickou reakci. Izraelské velvyslanectví požádalo organizaci WAKO o uložení sankcí, což se stalo prakticky obratem. Hamada byl z turnaje vyloučen a návrat mu byl podmíněn veřejnou omluvou – tu ale kategoricky odmítl.
Kde končí sport a začíná politika?
Událost znovu otevírá diskusi o tom, nakolik má mít politika místo ve sportu. Zatímco jedni Hamadu vnímají jako hrdinu, který vyjádřil solidaritu s utlačovanými, druzí ho považují za člověka, který porušil základní principy fair play a respektu mezi národy.
V posledních letech se podobné situace objevují častěji – nejen v kickboxu, ale i v boxu, judu či fotbale. Sportovci z Blízkého východu či severní Afriky opakovaně odmítají nastoupit proti izraelským soupeřům a dávají tak najevo svůj politický postoj.
Je jasné, že napětí mezi sportem a politikou nikdy nezmizí úplně. Čím více je však politika zatahována do sportovního prostředí, tím více ztrácí sport to, co ho dělá výjimečným – jednotu, která by měla spojovat, ne rozdělovat.
