Dana White přeplácí boxery, aby je pak mohl platit jako v UFC, tvrdí De La Hoya. A má k tomu důvod
Bývalý boxerský šampion přirovnal Zuffa Boxing k trojskému koni. Opírá se přitom o soudní spor, který UFC stál přes devět miliard korun.
Obsah článku
Oscar De La Hoya zveřejnil koncem července na Instagramu video, ve kterém rozebral strategii Dany Whitea v boxu s razancí člověka, který ví, co je v sázce. Zakladatel Golden Boy Promotions neútočí na jednu konkrétní smlouvu ani na jednoho konkrétního boxera. Míří na celý systém: krátkodobé přeplácení hvězd, budování vlastních pásů a žebříčků, a nakonec centralizaci trhu, kde boxer přestane vybírat mezi promotéry a začne vybírat jen uvnitř jednoho ekosystému. Zní to jako promotérská přestřelka. Jenže za argumentem stojí devět let soudních sporů, stovky stran soudních dokumentů a vyrovnání v přepočtu přes devět miliard korun.
Trojský kůň za 375 milionů dolarů
De La Hoya použil výraz „trojský kůň“. Podle něj Zuffa Boxing teď záměrně přeplácí pár vybraných jmen krátkými smlouvami na jeden zápas, aby vytvořila dojem štědrosti. Veřejně citovaný případ Conora Benna pracuje s jednorázovým kontraktem kolem 375 milionů korun. Podle vyjádření šéfa TKO Marka Shapira z kvartální výsledkové konference tuto částku navíc nekryla přímo TKO, ale saúdský partner. Zuffa tedy buduje image velkých peněz, aniž by je nutně platila ze svého.
De La Hoyův argument ale nesměřuje k jedné výplatě. Směřuje k tomu, co přijde potom. „Drobky, přesně jako v UFC,“ řekl ve videu. A právě tady vstupuje do hry soudní historie.
Co ukázal soud o modelu UFC
Antitrustový spor Le v. Zuffa trval od roku 2015 a skončil vyrovnáním za 375 milionů dolarů, které soud finálně schválil 6. února 2025. V rámci certifikace třídy soud detailně popsal mechanismy, kterými UFC podle žalobců drželo zápasníky v systému:
- Exkluzivita – bojovník nesměl startovat jinde.
- Právo na dorovnání – UFC mohlo dorovnat jakoukoli konkurenční nabídku.
- Šampionská doložka – šampionovi se smlouva automaticky prodlužovala.
- Pozastavení a doložka o odchodu – i po „odchodu“ zůstával zápasník vázaný.
Soud tyto doložky popsal jako kombinaci, která zápasníky držela v systému po podstatnou část kariéry a prakticky jim bránila zjistit svou skutečnou tržní cenu. V antitrustové žalobě se dlouhodobě pracovalo s tvrzením, že podíl zápasníků na příjmech UFC se pohyboval kolem 13–20 procent. Pro srovnání: veřejně dostupné odměny z UFC 298 ukazují rozptyl od zhruba 250 tisíc korun na spodku karty po 18,7 milionu korun u hlavního zápasu, a to před neveřejnými bonusy.
Vyrovnání ve sporu se přitom týkalo období 2010–2017 a výslovně neřešilo navazující spor Johnson v. Zuffa, který zůstával procesně aktivní ještě v lednu 2026. Právní problém kolem modelu UFC tedy není uzavřený. Je živý.
Zuffa Boxing už má vlastní pás
De La Hoya ve videu varoval před vlastními pravidly, vlastními žebříčky a vlastními pásy. Jenže to už není teorie. Oficiální výsledky nevadské atletické komise z 8. března 2026 potvrzují, že Jai Opetaia vyhrál inaugurační cruiserweightový titul Zuffa Boxing a zároveň udržel pás The Ring. Promotérem akce byla TKO Productions LLC pod značkou Zuffa Boxing.
Eddie Hearn z Matchroomu přidává další vrstvu. Podle něj podpis se Zuffou může znamenat odklon od tradičních sankčních organizací (WBC, WBA, IBF, WBO). „Pokud půjdeš se Zuffou, můžeš být venku ze sankčních organizací,“ řekl v dubnu 2026. Hearn zároveň opakovaně upozorňuje na rozdíl v transparentnosti: podle Ali Actu má boxer právo vidět příjmy z akce. V modelu UFC tato pojistka historicky neexistovala. A právě o změnách Ali Actu jednal americký Senát na slyšení 22. dubna 2026.
Hearn a De La Hoya se v jádru shodují, i když každý akcentuje něco jiného. De La Hoya tlačí obraz trojského koně: nejdřív přeplatit, pak ovládnout. Hearn zdůrazňuje transparentnost a fakt, že v boxu většina příjmů z akce tradičně putuje boxerovi, zatímco v MMA promotérovi.
Bitva o budoucnost boxu se nyní neodehrává v ringu. Odehrává se ve smlouvách, které zatím nikdo z boxerů veřejně neukázal celé.