Procházka tahá obří kameny po lese a staví si dojo. Návrat do klece UFC chystá dřív, než sliboval
Jiří Procházka se po prohře s Ulbergem stáhl do lesů nad Brněnskou přehradou, kde si buduje bojový prostor a chystá návrat do oktagonu dřív, než původně avizoval.
Obsah článku
Třicet minut od centra Brna, v chatové oblasti nad přehradou, stojí dřevěná chata. Kolem ní les, ticho a prostor vysekaný do lesní půdy: bojový kruh, dřevěné konstrukce na cvičení, improvizované dojo mezi stromy. Tady Jiří Procházka po každé porážce začíná znovu. Ne u psychologa, ne v luxusním kempu na Floridě, ale v místě, kde si musí sám přitáhnout kameny, opravit plot a ráno vstát do zimy. Tentokrát to není jiné. Po prohře s Carlosem Ulbergem na UFC 327 se český bojovník vrátil přesně sem, a podle všeho pracuje na rozšíření svého lesního zázemí s intenzitou, která naznačuje, že návrat do klece plánuje dřív, než veřejně říkal ještě v polovině května.
Dojo v lese: jak to místo vypadá
Když v roce 2022 přijel k Procházkově chatě štáb agentury AFP, reportáž popsala místo, které se vymyká všemu, co si člověk spojí s přípravou šampiona UFC. Žádná klimatizovaná hala, žádné zrcadlové stěny. Dojo je otevřený prostor, bojový ring vybudovaný přímo v terénu, obklopený stromy. Dřevěné konstrukce slouží k tahům, závěsům, práci s vlastní vahou. Na stěnách chaty visí katany.
Od té doby se místo vyvíjelo. Procházka ho průběžně rozšiřuje a upravuje sám; fyzická práce v lese u něj není stavební nutnost oddělená od tréninku, ale jeho součást. Tahání těžkých předmětů, přenášení materiálu, práce s terénem. Všechno, co ho vystavuje nepohodlí a drží v kontaktu s odporem, který nemůže ovládat. Aktuální rozsah přestavby veřejně detailně popsaný nebyl, ale z jeho sociálních sítí je patrné, že areál roste.
Proč kameny a les, ne posilovna
Procházka v rozhovoru pro MMA Fighting z letošního dubna vysvětlil logiku svých neobvyklých metod překvapivě střízlivě. „Nenávidím strach,“ řekl. A právě proto ho vyhledává. Neobvyklé fyzické výzvy, ať už jde o práci s kameny, trénink v mrazu nebo cvičení v terénu, jsou pro něj nástrojem ke zklidnění mysli. Nejde o romantiku divočáka, ale o cílenou práci s koncentrací.
Klíčové je, kam člověk dává soustředěnost, to je věta, kterou opakuje v různých obměnách. Meditace a dechová cvičení u něj nejsou ezoterická ozdoba, ale denní rutina, která má produkovat to, co sám nazývá „klidná mysl“: stabilní, čistou hlavu pod tlakem. Les a fyzická dřina fungují jako filtr. Odříznou sociální sítě, mediální šum, analýzy porážky. Zůstane jen tělo, terén a úkol.
Ale pozor, bylo by naivní si myslet, že Procházka se na zápas v UFC připraví jen meditací mezi stromy. Lesní dojo je psychická základna, ne kompletní kemp. Před zápasem s Ulbergem jeho trenér Martin Karaivanov popsal přípravu jako sled profesionálních bloků: vysokohorská příprava v Mexiku od ledna, potom Brno, finální ladění v Miami. Karaivanov ji označil za „asi nejnáročnější a nejtěžší“ ze všech společných kempů. A zároveň za „asi nejúspěšnější“, což po porážce zní paradoxně, ale ukazuje to důležitý detail. Procházka po prohře nebourá celý systém. Restartuje jeho načasování.
Kdy se vrátí do klece?
Ještě 13. května v rozhovoru pro TN.cz Procházka mluvil o startu plné přípravy od července a zápasu v září nebo říjnu 2026. O dva týdny dřív, v The Ariel Helwani Show, uváděl podobný horizont s tím, že po narození dcery Eleonory původně mířil spíš na říjen.
Novější signály z jeho okolí ale naznačují, že by plný kemp mohl odstartovat už v červnu, tedy zhruba o měsíc dřív, než dosud veřejně komunikoval. Pokud by se tento posun potvrdil, zápas by se reálně mohl odehrát už na přelomu srpna a září. Oficiální oznámení od UFC zatím chybí.
Dcera, ne porážka
Jeden motiv se line všemi Procházkovými veřejnými vyjádřeními po UFC 327 a není to analýza toho, co v kleci nefungovalo. Je to Eleonora. „Nemám čas být smutný nebo se utápět v depresi,“ řekl pro TN.cz. Narození dcery popsal jako „nový čerstvý vítr v plachtách“ a hlavní důvod, proč se po porážce nesesypal.
Není to jen osobní kulisa. U zápasníka, který svou kariéru vystavěl na mentální práci a kontrole pozornosti, je přesměrování pozornosti z porážky na rodinu logický, a pravděpodobně i záměrný, krok. Procházka neříká, že prohra nebolela. Říká, že měl kam jít. A to „kam“ není jen les nad přehradou. Je to taky dětský pláč ve tři ráno a asistence u kojení, jak sám přiznal s úsměvem.
