Karlos Vémola ukázal, jak by mohl vypadat jeho život po konci kariéry. Děti, zvířata a prášky 

Vémola vyhrál svůj poslední avizovaný zápas. Vyprodal Eden. Porazil Attilu Végha. Oslavil čtyřicáté narozeniny. A co teď?

Zdroj fotografie: Oktagon

Odpověď na tuto otázku hledal závěrečný šestý díl dokumentu Karel vs. Karlos, který je už nyní k vidění na streamovací platformě prima+. Náš nejznámější zápasník v dokumentu nastínil, jak by mohl vypadat jeho „nový“ život.

Nic netrvá věčně

Do svého posledního zápasu dal Karlos „Terminátor“ Vémola všechno. A všechno mu podřídil. Tak jako všem svým předchozím zápasům. Jeho maximální nasazení za tři desítky let na žíněnce si vybírají svou daň na zdraví. A jeho nejbližší věří, že svému slovu o konci kariéry po Edenu dostojí. „Po tom, co jsem teď nakoupil, je to opravdu konečná. Ten dav mě může držet nad vodou jenom nějakou dobu, ale ne donekonečna. Jsem rád, že to mám za sebou. Teď se budu věnovat rodince. Pojedu za Arnoldem, který na nás doma čeká. A jak jsem slíbil, jeho jediný zápas, který zažil, je vítězný,“ řekl Karlos Vémola bezprostředně po zápase v Edenu. 

V rozhodnutí nepokračovat v profesionálním zápasení ho podporují i jeho lékaři, především pak jeho olomoucký ortoped MUDr. Petr Neoral, Ph.D. „Z pravého lokte jsme vytáhli asi 30 šutrů. Postranní vaz byl taky šitý, tenhle loket vás tenkrát stál UFC, co? Rameno jsme šroubovali. Prasklý triceps. Levé rameno, to bylo Attilovo rameno, že? Jedno koleno je dělané, v lýtku zlatý stafylokok, to je typické fighterské, každý fighter trpí na streptokoka nebo stafylokoka. Někdo na oboje. Dva nebo tři šroubované obratle…,“ vypočítává zranění Karlose Vémoly jeho ortoped. „Sportovci mají limitovanou dobu, kdy si mohou vydělat. Neví, jak dlouho. Zítra se mohou zranit, proto to šponují. To tělo dostává obrovský záhul. Myslím si, že čtyřicítka je u fightera zlomová,“ dodává Karlosův lékař. 

Za slávu zaplatil zdravím

Tvrdé každodenní tréninky, a především četná zranění se na Karlosově těle podepsaly a zápasník nijak nezastírá, že by bez hrsti prášků nedokázal ráno vstát z postele. „Nejvíc mě bolí tělo večer, když jsem v klidu. Nemůžu spát. Celý den trénuju, makám, to tělo mám rozjetý. Ale večer, když si lehnu, tělo začíná bolet. Jsou to nesnesitelné bolesti ramen, zad, kloubů. Prostě nemůžu spát, pořád se v noci budím. Prášky na spaní a na bolest, to je pro mě běžná věc,“ přiznává v dokumentu Karel vs. Karlos. „Nejdřív, když vstanu, sáhnu vedle postele a připravím si všechny prášky. Aby mi ráno bylo líp a abych se nějak pohnul. Různé věci na imunitu, protože jsem přetrénovanej, předřenej. Něco na otoky, protože jsem pořád oteklej a všechno mě bolí. To každé ráno beru a to je moje každodenní rutina.“ 

Karlos Vémola si je ale moc dobře vědom, že koncem kariéry jeho zdravotní problémy nezmizí jako mávnutím proutku. Zřejmě už nikdy nezmizí a co víc, mohou se prohlubovat podobně jako u Karlosova velkého vzoru, legendárního kulturisty Ronnieho Colemana, který dnes bez pomoci neudělá ani krok. „Ten tomu obětoval všechno, pro sport obětoval život. Dnes je z něj s prominutím mrzák o berlích a na vozíčku. Je mi úzko o něm mluvit. Stejně přijde na stage, dobelhá se tam a celej sál zařve a stejně ho celej svět miluje. Nemá kyčle, nemá nohy, odvařil se celej, ale to, co po něm v kulturistice zůstane, to je nejvíc,“ říká Vémola. „Já jsem přesvědčenej, že mi to za to stálo, žádného zranění nelituju. Zažil jsem neuvěřitelný věci díky tomu sportu. Udělal bych to znovu. Znovu!“