Michael Page je největším zklamáním UFC. Vítězí, ale ztratil své kouzlo

Michael Page přišel do UFC jako rekordman Bellatoru v počtu knokautů a jeden z nejoriginálnějších postojářů MMA. Po šesti zápasech má bilanci 5-1, jenže ani jednou nedokázal soupeře ukončit.

Zdroj fotografie: UFC

Paříž tenhle rozpor ukázala dokonale. Page porazil Nursultona Ruziboeva jednomyslně 29-28, 29-28 a 29-28, během tří kol však trefil jen 12 významných úderů. Místo dalšího sestřihu do své sbírky slyšel nespokojené publikum a po zápase sám připustil, že od sebe čekal víc.

Bellator patřil jemu

Když Page v roce 2023 skončil v Bellatoru, odcházel jako jedna z jeho nejvýraznějších postav. V organizaci absolvoval 19 zápasů, 17 vyhrál a jeho 11 knokautů představovalo rekord Bellatoru. Prohrál pouze s Douglasem Limou a Loganem Storleym. Podle MMA Fighting navíc organizaci opouštěl po pouhých 26 sekundách zápasu s Goitim Yamauchim, kterého zastavil po low kicku.

Největším symbolem tehdejšího MVP zůstává duel s Evangelistou „Cyborgem“ Santosem z roku 2016. Page ho ve druhém kole ukončil naskočeným kolenem a vytvořil jeden z nejznámějších knokautů v historii Bellatoru. Jeho styl byl riskantní, teatrální a často provokativní, ale přesně tím si vybudoval jméno.

Nebyl přitom bezchybný ani v Bellatoru. Lima ho v roce 2019 tvrdě knokautoval a Storley mu o tři roky později vzal děleným rozhodnutím šanci na prozatímní titul. Page se tedy nestal šampionem organizace. Z Bellatoru si však odnesl něco, co bylo pro jeho další kariéru možná ještě důležitější – pověst bojovníka, u kterého se čekalo, že kdykoli může předvést něco mimořádného.

V UFC vyhrává jiný Page

Příchod do UFC na konci roku 2023 proto vzbudil velkou pozornost. Page už tehdy nebyl mladým talentem, kterému měla organizace dát několik let na rozvoj. Přicházel jako hotová hvězda Bellatoru s dlouhým seznamem efektních ukončení. První zápas proti Kevinu Hollandovi také zvládl a vyhrál jednomyslným rozhodnutím.

Pak přišla jediná dosavadní porážka s Ianem Machado Garrym. Od té chvíle Page porazil Šarabutdina Magomedova, Jareda Cannoniera, Sama Pattersona a naposledy Ruziboeva. Jeho bilance v UFC je tedy výborných 5-1 a čtyři zápasy v řadě vyhrál. Výsledkově se o propadáku mluvit nedá.

Jenže všech šest jeho zápasů v UFC skončilo na bodových lístcích rozhodčích. Muž, který držel rekord Bellatoru v počtu knokautů, zatím v oktagonu nemá jedinou výhru KO, TKO ani submisi. A rozdíl není jen ve statistice. Page je často opatrnější, čeká na chybu soupeře a výrazně méně riskuje.

Po poslední výhře to přiznal i sám. V pozápasovém rozhovoru pro UFC mluvil o tom, že se někdy příliš snaží o přesnost a v kleci má pocit, že se drží zpátky. Chce proto svůj styl upravit, více riskovat a nabídnout fanouškům víc.

Tady leží odpověď na otázku, zda je Michael Page jedním z největších zklamání UFC. Podle výsledků rozhodně ne. V 39 letech má proti konkurenci UFC bilanci 5-1, porazil Hollanda, Magomedova i bývalého titulového vyzyvatele Cannoniera a dostal se také do žebříčku střední váhy.

Pokud však měřítkem není jen počet výher, ale také očekávání spojená s jeho příchodem, hodnocení je mnohem tvrdší. UFC získalo jednoho z největších showmanů Bellatoru a rekordmana v knokautech. Za šest zápasů dostalo šest bodových verdiktů a ani jedno ukončení.

Paříž navíc byla posledním zápasem Pageovy současné smlouvy. Pokud dostane další kontrakt, nebude muset dokazovat, že umí v UFC vyhrávat. To už předvedl. Potřebuje znovu ukázat bojovníka, kvůli kterému jeho příchod do organizace vyvolal taková očekávání.