Zemřel trojnásobný šampion, který 32 soupeřů po sobě knockoutoval. Portoriko přišlo o svou největší boxerskou ikonu

Jen dvě z jeho 44 výher neskončily knockoutem. Mýtem ho ale udělala jediná říjnová noc roku 1978 v hale v San Juanu, kde proti němu stál muž bez jediné porážky.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V Roberto Clemente Coliseu v San Juanu bylo 28. října 1978 bouřlivo. Do ringu šel domácí šampion proti Mexičanovi, který do té doby neprohrál ani jednou a soupeře skoro nikdy nenechal dojít do konce. V pátém kole ležel neporažený muž na zemi a rozhodčí zápas ukončil. Domácí se jmenoval Wilfredo Gómez, říkalo se mu Bazooka a od té noci byl v Portoriku někým víc než boxerem.

Úmrtí potvrdil syn, kondolenci poslala WBC

Gómez zemřel 10. října 2026 kolem 21:00 ve věku 69 let. Jeho smrt veřejně oznámil syn Wilfredo Gómez Jr.; napsaly to portorické deníky El Nuevo Día a Metro Puerto Rico. Z těchto zpráv a z oznámení Světové boxerské rady (WBC), zveřejněného 10. října 2026, redakce MMAmag vyčetla i okolnosti posledních týdnů: boxer byl hospitalizován kvůli respiračním komplikacím a potížím s dýcháním.

Příčinu smrti podle Metro Puerto Rico nikdo oficiálně neupřesnil. WBC Gómeze v oznámení označila za „jednu z největších ikon v historii sportu“. Je to hodnocení organizace, která mu sama udělila dva ze tří světových pásů.

Jeho jméno v Portoriku ale drží hlavně pět kol z jednoho podzimního večera, kdy proti němu stál muž s 52 výhrami a bez jediné porážky.

Mexičan přijel do jeho haly s 52 výhrami a bez porážky

Carlos Zárate měl před zápasem 28. října 1978 bilanci 52-0 a 51 knockoutů, uvádí zápasový záznam na BoxRecu. V ohlasech na ten večer se přitom dodnes opakuje bilance 55-0, kterou záznam nepotvrzuje. Oba boxeři spolu přinesli do ringu 73 výher, žádnou porážku, jednu remízu a 72 knockoutů.

Zárate šel k zemi ve čtvrtém i v pátém kole. Rozhodčí Harry Gibbs zápas ukončil TKO v 5. kole v čase 0:44. Pro Gómeze to byla šestá obhajoba titulu WBC v superbantamové váze.

Zárate nebyl výjimkou. Takhle skončilo 42 ze 44 Gómezových vítězství a celá série, která začala hned po nepovedeném debutu.

Tři pásy ve vahách, kde se váží na gramy

Profesionálně debutoval remízou s Jacintem Fuentesem v Panamě. V profilu International Boxing Hall of Fame, do kterého redakce MMAmag nahlédla, stojí, že dalších 32 zápasů vyhrál v řadě knockoutem. Titul WBC v superbantamové váze, tedy do 55,3 kg, držel od roku 1977 do roku 1983 a obhájil ho 17krát, pokaždé před limitem. V roce 1984 přidal pás WBC v pérové váze, o rok později titul Světové boxerské asociace v superpérové váze.

Kariéru uzavřel s bilancí 44-3-1 a 42 knockouty. Knockoutem tedy skončilo 95,5 % jeho výher.

Váha	Limit v librách	Limit v kg
Superbantamová	122	55,3
Pérová	126	57,2
Superpérová	130	59,0

Co z něj udělalo symbol celého ostrova

International Boxing Hall of Fame ho přijala v roce 1995 a popisuje ho jako jednoho z největších boxerů, kteří kdy vzešli z Portorika. El Nuevo Día o něm píše jako o jedné z nejdůležitějších postav historie portorického sportu. Absolutní superlativ největší ale žádná z těchto institucí sama nepoužívá.

Jeho postavení nevyrostlo z počtu pásů. Vyrostlo z toho, že ho roky nikdo v jeho divizi nedokázal dotlačit k bodovému verdiktu a že nejslavnější zápasy odboxoval doma. Porážky se Salvadorem Sánchezem 21. srpna 1981 TKO v 8. kole a s Azumahem Nelsonem 8. prosince 1984 KO v 11. kole éru neruší, jen ukazují její hranici. Oba muži byli šampioni své doby.