Žil v ženském těle a nenáviděl se. Dnes je z něj svalnatý kulturistický šampion
Kel Haines v roce 2021 vyhrál svou první kulturistickou soutěž mezi trans muži. Z osobní proměny později udělal práci a dnes pomáhá dalším lidem najít jistotu v posilovně.
Kulturistika je u něj víc než pózování na pódiu. Kel Haines roky bojoval s tím, co viděl v zrcadle. Když začal s tranzicí a tréninkem, činky pro něj nebyly jen cestou k větším svalům. Byly způsobem, jak poprvé získat kontrolu nad vlastním tělem.
Tělo jako projekt
Haines veřejně promluvil o tom, že je transgender, v roce 2017. Bylo mu 27 let a podle Spectrum News předtím dlouho cítil odpor k vlastnímu tělu. Sám popisoval, že mnoho trans lidí se obzvláště v době puberty necítí ve svém těle dobře.
Právě v posilovně se jeho příběh začal lámat. Nešlo jen o váhy, dietu a formu na soutěž. Haines mluví o kulturistice jako o práci sochaře. Roky postupně měnil tělo, se kterým nebyl spokojený, až z něj vznikla postava, se kterou mohl jít na pódium.
V roce 2021 nastoupil na svou první soutěž organizace International Association of Trans Bodybuilders & Powerlifters. Podle Rough Draft Atlanta tehdy uspěl po měsících tvrdé přípravy, vyhrál svou váhovou kategorii a ovládl i celkové hodnocení mužské kulturistické divize.
Ze soutěžního pódia k trenérství
Hainesův příběh nezůstal jen u jednoho vítězství. Z bývalého potravinářského mikrobiologa se stal certifikovaný osobní trenér a založil vlastní trenérský projekt Constant Evolution Fitness. Dnes přes něj pracuje s klienty z různých zemí. Velkou část tvoří trans muži, kteří chtějí projít podobnou proměnou.
Na sociálních sítích ukazuje nejen formu, ale i náročnou cestu k ní. Nesnaží se tvářit, že změna přijde rychle. Mluví o letech práce, disciplíně, výživě a malých krocích, které se postupně sčítají.
V tom je jeho příběh silnější než běžná motivační fotka před a po. Haines neprodává jednoduchý zázrak. Ukazuje, že i člověk, který se dlouho necítil dobře ve vlastním těle, může v posilovně postupně získat jistotu, kontrolu i nový vztah k sobě samému.
Pro kulturistiku je to zároveň připomínka, proč tenhle sport tolik přitahuje lidi s výrazným osobním příběhem. Na pódiu se neukazuje jen svalová hmota. Ukazuje se i to, kolik let kontroly, odříkání a tvrdohlavosti za ní stojí.
