Největší přesuny mezi Oktagonem a UFC v historii

Přestupy mezi Oktagonem a UFC nejsou jen poznámkou v životopise. U některých bojovníků změnily cenu, roli na trhu i pohled na to, kam se česko-slovenská organizace posunula.

Zdroj fotografie: Oktagon

Ještě před pár lety byl rozdíl jasný. UFC bylo nedostižné patro a Oktagon domácí scéna, která si své hvězdy teprve budovala. Dnes už to tak jednoduché není. Někteří bojovníci se přes Oktagon dostali do UFC, jiní po konci v UFC našli v Oktagonu novou hodnotu a znovu se stali hlavními tvářemi velkých turnajů.

Ne každý přesun měl stejnou sportovní váhu. Některý změnil kariéru bojovníka, jiný pomohl samotné organizaci. Tohle jsou jména, u kterých spojení Oktagonu a UFC nejvíc pohnulo trhem.

Z Oktagonu do UFC

1. Felipe Lima

Felipe Lima je jeden z nejčistších příkladů, jak může Oktagon zvednout cenu bojovníka pro světový trh. Brazilský bantam se stal šampionem Oktagonu, měl obhajovat titul v odvetě proti Jonasi Mågårdovi, jenže místo toho přišla nabídka z UFC.

Oktagon ho podle oficiálního vyjádření na Facebooku uvolnil ze smlouvy a Lima okamžitě ukázal, že nešlo jen o papírového šampiona z evropské scény. V UFC debutu porazil Muhammada Naimova na submisi a získal bonus za výkon večera. Pro Oktagon to byla ztráta titulového jména, ale také silný důkaz, že jeho šampion může uspět bez dlouhého rozkoukávání.

2. Tereza Bledá

Tereza Bledá byla pro Oktagon důležitá jinak. Nešla do UFC jako hotová globální hvězda, ale jako domácí projekt, který organizace představila širokému publiku už od mladého věku. Vyhrála Oktagon Underground, stala se šampionkou a postupně se dostala až k Dana White’s Contender Series.

Smlouvu v Contender Series sice hned nezískala, přesto se později do UFC dostala. A i když se jí tam zatím nedaří podle představ, pro Oktagon je důkazem, že může vychovávat talenty, ne jen kupovat známá jména.

3. Lucie Pudilová

Lucie Pudilová má mezi Oktagonem a UFC specifické místo. V UFC už jednou byla, po konci se přes domácí scénu znovu zvedla a návrat do největší organizace jí otevřel druhou šanci.

Její příběh je cenný hlavně tím, že ukázal opačný typ hodnoty. Oktagon nebyl jen mezistanicí pro mladou naději, ale prostorem, kde se bojovnice po těžším období mohla znovu dostat na radar UFC. Pudilová po návratu do UFC hned porazila Wu Yanan a připomněla, že domácí scéna nemusí být krok zpět, pokud bojovník v zápasech znovu získá rytmus.

4. Shem Rock

Shem Rock nepřinesl Oktagonu čistě sportovní příběh. Přinesl konflikt, emoce a postavu, kterou část publika milovala a část nesnášela. Právě tím byl pro organizaci cenný. V Oktagonu sbíral výhry, tlačil trashtalk a dokázal z obyčejného zápasu udělat událost.

Když po působení v Oktagonu podepsal s UFC, bylo jasné, že si největší organizace všímá i evropských jmen, která nejsou jen výsledkově zajímavá. Rock v UFC neuspěl a jeho angažmá rychle skončilo, ale pro Oktagon zůstal důležitým příkladem. I kontroverzní tvář z jeho karty se může dostat až do světové ligy.

Z UFC do Oktagonu

5. Karlos Vémola

Karlos Vémola není klasický přestup typu „z UFC rovnou do Oktagonu“. Jeho význam je ale pro domácí scénu větší než u většiny jiných jmen. Byl prvním Čechem v UFC a později se stal hlavní tváří Oktagonu, která pomohla prodat MMA širšímu publiku.

Oktagon ho na oficiálním profilu uvádí jako jednu ze svých nejpopulárnějších tváří a bývalého šampiona střední i polotěžké váhy. Vémolova značka stála na spojení UFC minulosti, domácí popularity a rivalit, které přerostly sportovní bublinu. Bez něj by Oktagon rostl jinak a pravděpodobně pomaleji.

6. Makhmud Muradov

Makhmud Muradov přišel do Oktagonu jako jméno, které už mělo za sebou sedm zápasů v UFC. Pro domácí scénu to nebyl návrat veterána na dožití, ale příchod bojovníka, který pořád vypadal sportovně relevantně.

Jeho podpis zvedl hodnotu střední váhy a okamžitě otevřel velké zápasy. Pro Oktagon byl Muradov přesně typ akvizice, kterou může organizace prodávat dvěma způsoby: jako známé jméno pro české publikum a zároveň jako měřítko pro špičku evropské scény. Takový bojovník netáhne jen vlastní zápas, ale i celou divizi.

7. Martin Buday

Martin Buday je pro Oktagon mimořádně cenný hlavně kvůli váhové kategorii. Těžké váhy se na evropské scéně hledají těžko a slovenský obr přišel po působení v UFC s bilancí, která z něj okamžitě udělala titulové jméno.

Buday podepsal s Oktagonem smlouvu po nečekaném konci v UFC, kde měl bilanci 7-1. Pro organizaci to byl podpis, který nevyžadoval dlouhé vysvětlování. Stačilo říct, že přichází těžká váha s nedávnými výhrami v UFC.

8. Igor Severino

Igor Severino je jeden z nejvýraznějších příkladů, kdy Oktagon nevzal jen bývalého bojovníka UFC, ale i problematický příběh s obrovským mediálním potenciálem. V UFC skončil po diskvalifikaci za kousnutí Andreho Limy, což mu okamžitě poškodilo jméno. V Oktagonu ale dostal prostor kariéru znovu nastartovat.

Právě u něj je dobře vidět, jak Oktagon pracuje s druhou šancí. Severino se po odchodu z UFC stal šampionem bantamové váhy a z průšvihu, který ho mohl dlouhodobě zničit, udělal součást své nové značky.

9. Žalgas Žumagulov

Žalgas Žumagulov přišel do Oktagonu s bilancí, která na papíře nevypadala ideálně, ale kontext byl důležitější než čísla. V UFC měl sérii porážek, jenže nastupoval proti tvrdé konkurenci a část jeho zápasů byla velmi těsná. Oktagon v něm nezískal vyhaslé jméno, ale zkušeného bojovníka, který pořád dokázal držet vysoké tempo.

Na oficiálním profilu Oktagonu je vedený jako šampion muší váhy s bilancí 19-9. Pro organizaci je cenný hlavně tím, že přinesl kvalitu z UFC do váhy, kde se skutečně elitní jména shánějí těžko.

10. Makwan Amirkhani

Makwan Amirkhani měl v UFC jméno, které evropské publikum znalo ještě před jeho příchodem do Oktagonu. Osmisekundový debut v UFC, dlouhá zkušenost z největší ligy a výrazný osobní příběh z něj udělaly bojovníka, kterého šlo okamžitě prodat v Tipsport Gamechangeru.

Oktagon ho na svém profilu představuje jako bojovníka s osmi lety v UFC. Sportovně už nebyl na vrcholu, ale pro evropskou expanzi měl hodnotu. Podobná jména dávají turnajům srozumitelný rámec i pro diváky, kteří domácí scénu nesledují každý týden.

Největší přesuny mezi Oktagonem a UFC ukazují, že hodnota bojovníka se už netvoří jen v jedné organizaci. UFC pořád zůstává vrchol, ale Oktagon se stal místem, kde se dá cena zvednout, obnovit nebo znovu prodat. A právě v tom je rozdíl oproti době, kdy domácí scéna působila jen jako zastávka před skutečným světem.