Oktagon málem přišel o šampiona dvou vah. Fleury zůstal až po lepší nabídce a garanci zápasů

Will Fleury měl v únoru 2026 jeden zápas do konce smlouvy a na stole nabídky od konkurence. Oktagon ho udržel až po složitých vyjednáváních, šestizápasovým kontraktem.

Zdroj fotografie: Oktagon

3. února letošního roku sedl irský bijec před mikrofon regionálního rádia Tipp FM a řekl větu, která musela v pražské centrále Oktagonu způsobit neklidnou noc: „Mám další nabídky na stole a dávám Oktagonu šanci přijít s něčím lepším.“ V tu chvíli mluvil muž, který je aktuální jedničkou pound-for-pound žebříčku organizace a drží pásy ve dvou nejtěžších mužských kategoriích, těžké i polotěžké váze. Kdyby odešel, Oktagon by nepřišel jen o jednoho bojovníka. Přišel by o celý vrchol své pyramidy.

Od ultimáta k podpisu za sedm týdnů

Časová osa vyjednávání je překvapivě krátká a veřejně dobře čitelná. Už v lednovém rozhovoru pro Sport.cz Fleury přiznal, že jiné organizace nabízejí „výrazně více peněz“, a naznačil, že pokud se Oktagon alespoň nepřiblíží, bude muset jít jinam. Začátkem února to zopakoval ostřeji, veřejně vyzval promotéra, aby přišel s „větší nabídkou“. A 27. března už bylo hotovo: nová smlouva na šest zápasů, zlepšené podmínky, žádný odchod.

Přesná částka zveřejněna nebyla. Z veřejných výroků ale plyne, že Oktagon musel sáhnout hlouběji do kapsy, než původně plánoval. Fleury sám v březnu řekl, že i konkurence nabízela „slušné peníze“, a přesto zůstal. Proč?

Peníze nestačily. Praha ano

Kdyby šlo čistě o finance, Fleury by podle vlastních slov pravděpodobně zápasil jinde. Ve hře byly podle dostupných informací i větší značky; v kontextu rozhovorů padají jména UFC a PFL, byť konkrétní stav jednání Ir veřejně nepotvrdil. Rozhodující byl balík, ne jediné číslo na výplatní pásce.

Co ten balík obsahoval mimo peníze:

• Garance šesti zápasů – v MMA, kde bojovníci běžně čekají měsíce na potvrzení dalšího duelu, je to luxus. Fleury ví, že bude zápasit, ne sedět na lavičce.
• Status dvojnásobného šampiona – v Oktagonu je králem dvou divizí. V UFC by začínal jako neznámé jméno mimo žebříček.
• Publikum, které ho zná jménem – sám říká, že ho lidé poznávají víc v Praze než doma v Irsku. O2 arena, vyprodané haly, atmosféra, kterou popisuje jako nesrovnatelnou s čímkoli, co zažil jinde.

Tohle není jen povinné PR. Podpořil to chováním: přes lepší nabídky zvenčí podepsal šest dalších zápasů v organizaci, která má centrálu v Česku a těžiště fanouškovské základny ve střední Evropě.

Co by Oktagon ztratil

Představte si, že z fotbalové ligy odejde nejlepší střelec a zároveň nejlepší nahrávač. Přesně tak by vypadal Fleuryho odchod. Podle oficiálních žebříčků Oktagonu je k 10. červnu 2026 P4P jedničkou a šampionem dvou vah; nikdo jiný v mužské části rosteru nemá srovnatelnou pozici.

Za ním v žebříčku stojí Lucia Szabová (druhá P4P, ale ženská divize) a Žalgas Žumagulov (třetí). V mužských vahách je tu Machmud Muradov jako interim šampion střední váhy, ale žádné jméno, které by okamžitě vyplnilo díru po dvojnásobném šampionovi. Role by se rozpadla mezi více bojovníků a hlavní plakáty turnajů by ztratily svou nejsilnější tvář.

Oktagon přitom není malý hráč na trhu. Organizace uvádí přes 250 tisíc fanoušků v arénách za rok 2024 a expanduje do Německa. Právě proto je udržení Fleuryho i byznysový krok: 20. června obhajuje titul v těžké váze proti Kasimu Arasovi na turnaji OKTAGON 90 v berlínské Uber Areně, historicky první akci organizace v německé metropoli. Mít na plakátu premiéry dvojnásobného šampiona místo vysvětlování, proč odešel, je rozdíl, který se měří v prodaných vstupenkách.

Test dospělosti evropského MMA

Oktagon už jednou přišel o dvojnásobného šampiona. Losene Keita, dominantní držitel pásů v pérové a lehké váze a vítěz Tipsport Gamechangeru, z organizace odešel, a v pérové divizi se po něm teprve hledá nástupce. Zopakovat stejný scénář s Fleurym, navíc v nejtěžších a divácky nejatraktivnějších kategoriích, by bylo výrazně bolestivější.

Fleuryho případ ukazuje něco širšího než jednu smlouvu. Evropská MMA organizace poprvé veřejně prošla testem, který UFC řeší rutinně: elitní bojovník má lepší nabídky, chce víc peněz, chce víc zápasů, a vy ho musíte přesvědčit, že zůstat dává smysl. Oktagon to zvládl. Ne tím, že by přeplatil konkurenci, ale tím, že zkombinoval lepší podmínky s aktivitou v kleci a prostředím, které Fleury sám považuje za unikátní.

Podle nás je právě tohle signál, že Oktagon přerostl fázi, kdy stačilo být „tou velkou evropskou ligou“. Teď musí být ligou, ze které se neodchází. Fleury zůstal. Příště to ale může být někdo, koho Praha nebaví tolik jako Ira z Tipperary, a pak bude záležet jen na penězích.