Pereira vs. Ankalaev: proč wrestling bez takedownu fungoval a co změnila odveta
Dva vzájemné zápasy ukázaly, že jejich rivalita nestojí jen na postojáři proti wrestlerovi. Ankalaev vyhrál tlakem a kontrolou prostoru, Pereira odvetu ukončil za 80 sekund.
Souboj Alexe Pereiry proti Magomedu Ankalaevovi svádí k jednoduchému popisu: špičkový kickboxer s ničivým levým hákem proti dagestánskému bojovníkovi s wrestlingem. Jejich první zápas však ukázal něco jiného. Ankalaev nepotřeboval Pereiru dostat na zem. Stačilo, že ho nutil neustále počítat s možností takedownu.
Dvanáct pokusů, žádný takedown
V prvním souboji na UFC 313 neproměnil Ankalaev ani jeden z dvanácti pokusů o takedown. Přesto podle oficiálních statistik UFC nasbíral 5 minut a 42 sekund kontroly a na významné údery vyhrál 94:76. Všichni tři bodoví rozhodčí mu nakonec dali vítězství 49:46, 48:47 a 48:47.
To dobře ukazuje, co na jeho stylu Pereirovi vadilo. Ankalaev mohl naznačit změnu úrovně, přiblížit se, zavřít Brazilce u pletiva a přitom dál boxovat. Hrozba wrestlingu fungovala i bez úspěšného strhu. Pereira musel hlídat ruce, nástup do klinče i změnu postoje a nemohl se soustředit pouze na vzdálenost pro low kicky a levý hák.
Pereirův levý hák přitom není izolovaná zbraň. UFC ve svých technických rozborech opakovaně upozorňuje, že Brazilec nejdřív pracuje low kicky, pohybem a reakcemi soupeře. Teprve potom hledá prostor pro úder, kterým může zápas ukončit. Jeho síla nespočívá jen v tvrdosti úderu, ale i ve schopnosti dostat soupeře tam, kde ho chce mít.
U Ankalaeva funguje opačný princip. V trenérském rozboru před odvetou zaznělo, že může měnit postoje, naznačovat takedowny a tlačit Pereiru dozadu, aniž by musel zápas skutečně přenést na zem. V prvním souboji tím Brazilci vzal možnost dlouhodobě určovat tempo a připravovat si vlastní útoky.
Odveta obrátila role
Na UFC 320 už Pereira nenechal Ankalaeva stejný plán rozjet. Od prvních sekund postupoval dopředu, kopal na nohy a donutil soupeře ustupovat. Tvrdá pravá ruka poslala Ankalaeva k zemi a následná série úderů a loktů ukončila zápas po 1 minutě a 20 sekundách. Podle UFC Stats stihl Pereira zasáhnout 28 významných úderů, zatímco Ankalaev pouze čtyři.
Rozhodující rozdíl nebyl v tom, že by se Pereira během několika měsíců změnil ve výrazně lepšího wrestlera. Změnil hlavně to, kdo určoval prostor. Ankalaev se místo tlaku dostal na zadní nohu a neměl čas skládat dohromady náznaky takedownů, práci rukama a klinč u pletiva. Pereira mu nedovolil dostat zápas do tempa, které mu v prvním souboji přineslo titul.
Jejich rivalita tak není čistým soubojem úderu proti takedownu. Pereira potřebuje prostor pro low kicky, reakce soupeře a své krátké tvrdé kombinace. Ankalaev mu ho bere tlakem, změnami postoje a hrozbou wrestlingu. Jakmile však musí ustupovat sám, část jeho výhody mizí.
Po dvou zápasech mají bilanci 1-1 a každý z nich vyhrál úplně jiným způsobem. Ankalaev první duel kontroloval 25 minut a zvítězil na body. Pereira v odvetě převzal střed klece hned od začátku a za 80 sekund bylo hotovo. Stejné zbraně, obrácené role a dva naprosto odlišné zápasy.
