Odklepat submisi není slabost. V MMA to může zachránit kariéru
Odklepání v MMA neznamená, že bojovník zpanikařil. Často jen pozná, že další vteřina už může znamenat vážné zranění a dlouhou pauzu.
Obsah článku
Z hlediště nebo od obrazovky to někdy vypadá zvláštně. Soupeř nasadí páku, bojovník párkrát klepne do těla protivníka nebo do země a zápas končí. Žádný křik, žádná krev, žádná viditelná bolest. Jen rychlé odklepání a konec.
Rozdíl je v tom, co divák nevidí. Bojovník v kleci necítí jen bolest, ale i úhel kloubu, tlak na krk a ztrátu prostoru. V takové chvíli pozná, kdy už další vteřina může znamenat vážné zranění.
Signál rozhodčímu
Tapout (odklepání) je jasný signál, že bojovník vzdává zápas. Nejčastěji klepne rukou na soupeře, na sebe nebo na podlahu. Pokud ruce nemá volné, může odklepat nohou nebo vzdát verbálně.
Rozhodčí musí reagovat okamžitě. V tu chvíli už nejde o to, jestli bojovník ještě teoreticky vydrží pár sekund. Jde o to, že sám oznámil konec a ochrana zdraví má přednost před pokračováním zápasu.
Submise v MMA a grapplingu nefungují všechny stejně. Některé útočí na krk a omezují přívod krve nebo vzduchu. Jiné páčí loket, rameno, koleno nebo kotník. U škrcení může bojovník během chvíle usnout, u pák zase hrozí poškození vazů, šlach nebo kloubu.
Bolest přijde pozdě
Divák často čeká, že bolest musí být vidět. Jenže u dobré submise může přijít největší nebezpečí dřív než samotná bolest. U páky na ruku nebo nohu někdy stačí zlomek vteřiny a zranění je na světě.
Zkušený zápasník pozná, že soupeř má správnou pozici, pevnou kontrolu a že únik už prakticky není reálný. Když v takové chvíli neodklepe, riskuje zranění, které mu nevezme jen jeden zápas, ale i další přípravu, výplatu a část kariéry.
Proto tapout není ostuda. Je to rozhodnutí člověka, který ví, že další sekunda už nemusí změnit výsledek, ale může výrazně změnit jeho zdravotní stav, případně celou kariéru.
