Novotný prozradil největší lež v MMA. Slýchá ji od bojovníků často
Ondřej Novotný už dřív otevřeně popsal, proč ho dráždí věta, že si bojovníci nevybírají soupeře. V době velkých turnajů Oktagonu tím ukázal problém, který fanoušci zvenku často nevidí.
Obsah článku
Na tiskové konferenci to zní dobře. Bojovník se narovná, řekne, že bere každého, koho mu organizace postaví, a publikum dostane obrázek tvrdého profíka bez strachu. Jenže podle Ondřeje Novotného se realita při skládání zápasů často tváří úplně jinak.
Věta, která ho dráždí
Šéf Oktagonu to pojmenoval v pořadu MMA letem světem hodně ostře. Vadí mu hlavně fráze, že si bojovníci soupeře nevybírají. Podle Novotného jde o jednu z největších lží, které v bojových sportech opakovaně slýchá.
Nejde přitom jen o samotné zápasníky. Novotný mluvil i o trenérech a manažerech, kteří do vyjednávání vstupují místo nich. Venku pak může bojovník působit jako někdo, kdo přijme kohokoli. V zákulisí se ale řeší jména, riziko, načasování i to, co případná prohra udělá s jeho pozicí.
Byznys za oponou
Oktagon dnes neskládá karty jen pro domácí haly. Organizace staví velké turnaje v Německu, pracuje s titulovými zápasy a prodává příběhy i mimo česko-slovenský trh. Aktuálním příkladem je OKTAGON 91 v Kolíně, kde má hlavní pozornost odveta Kerima Engizeka s Krzysztofem Jotkem.
V takovém prostředí už nestačí jen najít dva bojovníky ve stejné váze. Promotér musí hlídat sportovní smysl, smlouvy, marketing, zranění, formu, lokální publikum i to, jestli zápas pomůže celé kartě. A právě tam se podle Novotného rozchází řeči z tiskovek s tím, co se děje při skutečném vyjednávání.
Pro fanoušky je podobné přiznání cenné hlavně proto, že bourá jednoduchý obraz MMA. Zvenku se zdá, že organizace jen ukáže na dvě jména a zápas je hotový. Ve skutečnosti se za jedním duelem může skrývat dlouhé přetahování, seznamy přání a taktika, o které bojovníci před kamerami mluvit nechtějí.
