Dana White ženy v UFC nechtěl. Ronda Rousey změnila jeho názor
Ronda Rousey udělala z ženského MMA produkt, kterému UFC muselo otevřít dveře. Její příběh ale nestojí jen na armbarech, nýbrž i na tlaku, který po první porážce rozbil její auru neporazitelnosti.
Obsah článku
Ronda Rousey nebyla jen šampionka. Byla důvod, proč Dana White musel přehodnotit větu, že ženy v UFC nikdy zápasit nebudou. Z olympijské judistky se během pár let stala tvář, která prodávala turnaje, titulové zápasy i samotnou myšlenku, že ženské MMA může stát v hlavním programu největší organizace světa.
Armbar jako podpis
Rousey přišla do UFC jako hotová hvězda ze Strikeforce a okamžitě dostala pozici, kterou před ní žádná žena neměla. Stala se první šampionkou bantamové váhy UFC a v roce 2013 nastoupila proti Liz Carmouche v historicky prvním ženském zápase organizace. Oficiální titulová historie UFC ji dodnes uvádí jako první jméno ženské bantamové divize.
Její dominance byla jednoduchá na pochopení i pro fanoušky, kteří MMA sledovali jen občas. Rousey soupeřky rychle dostávala do klinče, házela je na zem a hledala páku na ruku. Nešlo o složitý plán. Divák během několika sekund věděl, co přijde, a soupeřky to často stejně nedokázaly zastavit.
Porážka zlomila její auru
Rousey nebyla jen bojovnice, která soupeřky ničila armbarem. Byla celebritou, hlavní tváří turnajů a jménem, na kterém UFC stavělo velkou část propagace. Když ji v listopadu 2015 v Melbourne tvrdě ukončila Holly Holm, neztratila jen pás. Ztratila i auru, která se kolem Rousey několik let držela.
Byl to konec obrazu, který UFC několik let stavělo. Rousey najednou nebyla nedotknutelná. Ukázalo se, že proti čistému postoji, pohybu a trpělivému boxu může mít problém, který nejde vyřešit jen agresí a nástupem do klinče.
Návrat proti Amandě Nunes o rok později dopadl ještě hůř. Brazilka ji rozbila v postoji za 48 sekund a Rousey z UFC zmizela bez velkého vysvětlování. Z bojovnice, která otevřela ženám největší klec světa, se stal i příklad toho, jak rychle může sláva v MMA přejít v tíhu, kterou už nejde ustát.
Rousey se později vrátila do MMA ještě jednou, když před několika dny porazila Ginu Carano za 17 sekund armbarem. Sama ale brala zápas hlavně jako epilog. Její největší stopa ale zůstává v UFC. Rousey nebyla jen první šampionkou. Byla tváří, kvůli které organizace začala ženské MMA brát jako hlavní produkt. Bez ní by tahle změna nejspíš přišla mnohem a mnohem později.





