Sype až 90 % bojovníků Oktagonu, tvrdí Végh. V MMA se u nás dopuje ve velkém
O dopingu v MMA se mluví málo, ale realita je podle českých a slovenských bojovníků alarmující. Situace v Evropě je prý kritická.
Obsah článku
Otevřená zpověď dvou známých jmen domácí scény – Davida Dvořáka a Attily Végha – odhaluje, jak rozšířené je užívání zakázaných látek mezi zápasníky. Podle nich se doping v Česku, na Slovensku a obecně v Evropě používá ve velkém, zatímco v zámořských organizacích, jako je UFC, se proti němu bojuje a přísné testy jsou tam samozřejmostí.
V evropském MMA se dopingu daří
„Podle mě tu dopoval skoro každý. V Oktagonu všichni vědí, že těch zápasníků je hodně,“ řekl Dvořák pro Sport.cz. Dodal, že v Evropě je užívání zakázaných látek prakticky běžné, včetně Česka, Slovenska nebo Polska. V UFC nebo PFL se testuje pravidelně a právě v PFL v minulosti přistihli několik známých jmen, například Willa Fleuryho a Daniela Torrese. Ironií je, že oba nyní působí v Oktagonu.
Podle Dvořáka evropské organizace netestují ze dvou důvodů. Jsou jimi vysoké náklady a riziko, že by odhalení dopujících bojovníků poškodilo samotné organizace a jejich finanční výsledky. Samo vedení Oktagonu přiznalo, že plošné testování by bylo pro organizaci ekonomicky neúnosné. Přesto jej prý zvažuje.
Možná cesta
Redakce MMAmag si všimla, že Dvořák navrhuje alespoň náhodné testy, dva až tři zápasníky na turnaj, jako první krok ke zlepšení situace. Skepticky však dodává, že „žádná evropská organizace to neudělá“. Podle něj by zásadní roli mohla sehrát Česká antidopingová agentura, která by nařídila testy bez ohledu na konkrétní organizaci.
Zakázané látky podle Dvořáka poskytují jasnou výhodu – od rychlejší regenerace a vyšší síly po efektivnější shazování váhy. Často jde o viditelné změny, které zkušený pozorovatel pozná. S podobným názorem přišel i Attila Végh, který dříve odhadl, že dopingovým testem by neprošlo až 90 % bojovníků Oktagonu. „S tím naprosto souhlasím,“ potvrzuje Dvořák. Jestli Evropa zpřísní pravidla a začne testovat po vzoru zámoří, je zatím ve hvězdách. Podle Dvořáka ale stačí chtít a cesta se vždy najde. A s tím se dá jedině souhlasit.




