Byl symbolem německé propagandy, dokud neprohrál s černochem. Pak nacisté Maxe Schmelinga poslali do války
Max Schmeling měl být pro nacistické Německo důkazem síly režimu. Stačilo ale, aby ho Joe Louis v odvetě rozbil během jednoho kola, a slavný boxer rychle ztratil výsadní postavení.
Obsah článku
Max Schmeling patří k nejslavnějším jménům boxerské historie. Jenže jeho příběh není jen o titulových zápasech a těžké váze. Ve třicátých letech se z něj stal muž, kterého si nacisté přivlastnili pro vlastní propagandu.
Nešlo přitom o jednoduchý příběh poslušné ikony režimu. Schmeling nebyl členem NSDAP, odmítl se zbavit svého židovského manažera Joea Jacobse a během Křišťálové noci měl ve svém berlínském hotelovém pokoji ukrýt dva židovské chlapce. Přesto ho Hitlerova propaganda využívala jako německého šampiona, který měl světu ukazovat převahu „árijského“ sportovce.
Vítězství nad Louisem
První zápas s Joem Louisem přišel v roce 1936. Američan šel do ringu jako obrovský favorit a budoucí král těžké váhy, jenže Schmeling našel slabinu v jeho obraně a trestal ho pravou rukou.
Ve dvanáctém kole bylo hotovo. Louis padl a Německo dostalo výsledek, který nacistická propaganda okamžitě proměnila ve vlastní zbraň. Holocaust Memorial Museum připomíná, že Joseph Goebbels prezentoval Schmelingovu výhru jako triumf německého sportu i režimu.
Schmeling se tím ocitl v roli, kterou si sám nevybral. Režim z něj udělal symbol, protože se mu jeho vítězství hodilo. V době, kdy nacisté stavěli propagandu na rasové nadřazenosti, měla výhra německého boxera nad černošskou hvězdou obrovskou hodnotu.
Odveta ho zlomila
O dva roky později přišla odveta. Tentokrát už byl Joe Louis světovým šampionem a zápas měl mnohem větší náboj. Už nešlo jen o sport. Na jedné straně stál boxer, kterého nacisté předtím oslavovali, na druhé muž, kterého sledovala velká část Ameriky jako odpověď na Hitlerovu propagandu.
V ringu ale nebylo co řešit. Louis Schmelinga zničil hned v prvním kole. Němec šel několikrát k zemi a zápas skončil dřív, než se stačil pořádně rozběhnout.
Po téhle porážce už se Schmeling nacistům nehodil stejně jako dřív. Když přišla válka, skončil u výsadkářů Luftwaffe a v roce 1941 byl nasazen při invazi na Krétu. PBS uvádí, že tam utrpěl zranění a později se do propagandistické role, kterou mu režim přidělil po první výhře nad Louisem, už nevrátil.
Schmelingův život tím dostal zvláštní kontrast. Nacisté z něj chtěli mít čistý symbol své ideologie, jenže jeho vlastní příběh byl mnohem složitější. Porazil Louise, pak od něj dostal drtivou lekci, skončil ve válce a po letech se s americkým rivalem spřátelil. Muž, kterého režim kdysi vystavil jako trofej, nakonec do propagandistické pohádky nezapadl.
