Organizace UFC málem skončila dřív, než ovládla svět. Zachránil ji risk za miliony

Dnes je UFC globální značka pod hlavičkou společnosti TKO. Na přelomu století ale bojovala o přežití, ztrácela přístup k vysílání a v USA čelila tlaku politiků i zákazům.

Zdroj fotografie: UFC

UFC dnes působí jako organizace, která tu prostě vždycky byla. Jenže cesta od prvních turnajů bez jasně ukotvených pravidel k arénám po celém světě byla mnohem křehčí, než se při současné síle značky zdá. Stačilo několik špatných rozhodnutí a nejslavnější MMA liga mohla skončit dřív, než vůbec stihla vyrůst.

Zákazy a boj o přežití

První turnaje UFC prodávaly jednoduchou otázku: který styl boje je nejlepší? Pro fanoušky to byl magnet, pro kritiky problém. Zápasy působily drsně, pravidla byla volnější a sport se rychle dostal pod tlak politiků, televizních společností i atletických komisí.

Nejtvrdší odpor přišel ve druhé polovině devadesátých let. Senátor John McCain patřil k nejhlasitějším kritikům raného UFC, které přirovnával k lidským kohoutím zápasům. Organizace kvůli tomu ztrácela státy, kde mohla pořádat turnaje, i přístup k velkým televizním platformám. Pro byznys postavený na pay-per-view to byla rána, která mohla znamenat konec.

Zlom přišel přes ústupky a regulaci. UFC začalo přijímat jasnější pravidla, váhové kategorie, časové limity, rukavice a dohled komisí. Důležitým krokem byly pravidla Unified Rules of MMA, které organizace UFC podle oficiálního webu organizace přijala v listopadu 2000.

Risk, který vyšel

Ani pravidla ale sama nestačila. UFC mělo poškozenou pověst a finančně se trápilo. V roce 2001 koupili značku bratři Lorenzo a Frank Fertittovi se společností Zuffa za 2 miliony dolarů (přibližně 42 milionů korun). Dana White se stal prezidentem a organizace dostala poslední velkou šanci.

Noví majitelé nezdědili hotový zlatý důl. Převzali značku, kterou bylo potřeba znovu vysvětlit fanouškům, televizím i úřadům. UFC muselo přestat působit jako zakázaná atrakce a začít se prodávat jako tvrdý, ale regulovaný sport.

Rozhodující průlom přinesla reality show The Ultimate Fighter. UFC za ni riskovalo vlastní peníze, protože klasické televize o MMA nestály. Finále první řady mezi Forrestem Griffinem a Stephanem Bonnarem pak ukázalo, že fanoušci chtějí nejen bitvu v kleci, ale i příběh bojovníků, které mezitím stihli poznat.

Z organizace, která se na začátku století držela nad vodou, se postupně stal jeden z nejsilnějších sportovních produktů světa. V roce 2016 byla UFC prodána skupině kolem WME-IMG za zhruba 4 miliardy dolarů. Dnes patří pod TKO Group Holdings, která vznikla spojením UFC a WWE.

Příběh UFC tak není jen o růstu MMA. Je hlavně o tom, že organizace přežila chvíli, kdy se proti ní otočila politika, televize i část veřejnosti. Zákazy ji donutily změnit pravidla. Finanční tlak ji donutil riskovat. A televize, která ji nejdřív nechtěla, z ní nakonec pomohla udělat globální značku.