Obdivovala ho celé země, skončil jako bezdomovec. Olympijský medailista Franek přišel kvůli hazardu o všechno
Jeho příběh začal jako pohádka a skončil jako varování. Bronzový medailista z olympiády v Moskvě 1980 Ján Franek byl miláčkem celého Československa. Sláva a peníze ho ale stáhly do propasti hazardu, alkoholu a samoty.
Obsah článku
Kdyby se život Jána Franka psal jako kniha, první kapitoly by voněly romantikou a vítězstvím. Mladý sportovec z malé slovenské obce se zamiloval, tvrdě trénoval a vybojoval olympijskou medaili. Jenže další stránky by se rychle změnily v drama plné závislostí, ztrát a osamění, než by se v závěru přece jen objevil náznak smíření. Legendární boxer se o svůj příběh podělil se slovenským portálem Šport24.
S boxem začal pozdě
Ján Franek se narodil v roce 1960. V rodině s osmi dětmi nebyla nouze o hluk ani o soupeření, ale malý Ján se držel spíše stranou. Sportovní nadání mu nechybělo – běhal, skákal do dálky a až v 16 letech, inspirován olympiádou v Montrealu, si vybral box. Do čtyř let od prvního tréninku stál na největší sportovní scéně, když se zúčastnil olympiády v Moskvě.
Tam ukázal, že je nejen tvrdý bojovník, ale i technicky vytříbený boxer. Na cestě za bronzovou medailí ve váze do 71 kilogramů dva soupeře knokautoval a prohrál jen s pozdějším olympijským vítězem Kubáncem Armandem Martínezem. Za úspěchem ale nestála jen tvrdá dřina. Franek otevřeně přiznal, že k vrcholným výkonům ho motivovala i velká láska. Se svou přítelkyní tehdy prožíval intenzivní vztah plný emocí, který ho hnal kupředu. Po hrách si ji vzal za ženu a věřil, že společně postaví život na pevných základech.
Pád, který nebral konce
Jenže po revoluci nepřišla jen svoboda, ale i nové nástrahy. Franek pracoval v ochrance žilinského kasina a poprvé si sedl k pokeru. Zpočátku vyhrával, ale brzy přišly prohry. Hazard mu zničil rodinu, finančně ho zruinoval a vedl až k pobytu ve vězení.
Devadesátá léta prožil z velké části na ulici. Přespával venku nebo v charitních domech, aby přečkal mrazivé noci. Živil se z invalidního důchodu a drobných darů kolemjdoucích. Naštěstí zasáhl jeho syn, který mu nechal úředně zakázat vstup do heren. Díky tomu se Franek dostal z nejhoršího.
Dnes ve svých 65 letech žije Ján Franek v domově pro seniory nedaleko Žiliny. Má vlastní pokoj, televizi, chodí na procházky a přiznává, že si občas dá skleničku slivovice. To nejdůležitější ale získal zpět – kontakt s rodinou.
