Kozák opustil RFA a rovnou dostal smlouvu s UFC. Nejmladší Slovák v organizaci má bilanci 7-0

Osm minut a třicet dva sekund. Tolik času potřeboval Martin Kozák, aby si v Las Vegas vybojoval smlouvu s UFC.

Zdroj fotografie: RFA

Čtyřiadvacetiletý slovenský bojovník střední váhy 8. září 2026 na Dana White’s Contender Series rozebral Christiana Echolse, zvýšil profi bilanci na 7-0 a stal se dalším slovenským jménem na rosteru největší MMA organizace světa. Výkon byl přesvědčivý: knockdown kopem do hlavy v prvním kole, systematický tlak a TKO v čase 1:32 druhého kola. Dana White pak před kamerami vypíchl tři věci: věk, stoprocentní poměr ukončení a šest nul i v amatérské bilanci. Kontrakt dostal na místě. Jenže mezi regionálním šampionátem RFA a střední váhou UFC leží propast, kterou žádný podpis sám o sobě nepřekoná.

Zápas, který rozhodl o všem

Původně měl Kozák nastoupit proti Juanu Cabrerovi. Ten ale vypadl kvůli komplikacím s vízy a na poslední chvíli ho nahradil Christian Echols, bojovník, který navíc nesplnil váhu o 1,4 kg. Kozák vstupoval do klece jako jasný favorit.

A přesně tak to vypadalo. Už v prvním kole diktoval tempo, využíval převahu ve výšce i dosahu a Echolse poslal k zemi kopem do hlavy. Soupeř přežil, ale druhé kolo nedokončil. Kozák ho systematicky rozebíral údery na tělo i hlavu, dokud rozhodčí v čase 1:32 zápas nezastavil. TKO. Sedmá profi výhra, sedmé ukončení před limitem.

Co White viděl a co řekl

Podle pozápasového oznámení, jak jej cituje Sherdog, White argumentoval trojicí faktorů: 24 let, bilance 7-0 se stoprocentním poměrem ukončení a k tomu amatérská bilance 6-0. V kontextu pátého týdne desáté sezóny DWCS nerozdal smlouvy všem vítězům, Kozák ale patřil mezi čtyři vyvolené.

Pro slovenského bojovníka to nebyla náhoda, ale logické vyústění extrémně rychlé cesty. Ještě 18. dubna 2026 se v Prešově na RFA 30 bil o titul střední váhy s Łukaszem Dziudziou. Předtím v RFA submisí ukončil Maicona Kobayashiho. Za necelých pět měsíců přešel z regionální organizace rovnou do UFC, bez mezikroku přes větší evropskou ligu, bez dlouhého čekání na pozvánku.

Pátý Slovák, čtvrtý muž

Ještě v srpnu 2026 média psala o Lucii Szabové jako o „čtvrté slovenské zástupkyni“ v UFC. Její příchod potvrdila organizace 1. září 2026 a debutový zápas má naplánovaný na 31. října. Kozák je tedy čtvrtým slovenským mužem na rosteru, ale celkově pátým slovenským jménem. Před ním si cestu přes Contender Series prošlapal v roce 2021 Martin Buday, první Slovák, který si kontrakt vybojoval právě tímto způsobem, jak připomíná Sportnet.

Ze všech slovenských UFC bojovníků je Kozák nejmladší. Podpis získal ve čtyřiadvaceti, s profi kariérou starou zhruba dva roky.

Co kontrakt znamená, a co ještě ne

Po zápase Kozák mluvil o splněném snu, o momentu, nad kterým přemýšlel celou kariéru. Děkoval týmu, trenérovi Bockovi z prešovského klubu Mattix MMA i nejbližším. Zároveň přiznal, že potřebuje nejdřív doléčit menší zranění, a teprve pak chce zápasit co nejdřív.

Tady je ale potřeba říct věc, kterou euforie z podpisu snadno překryje. Echols nebyl etablované UFC jméno. Vzal zápas na poslední chvíli, nesplnil váhu a v kleci vypadal jako sparingpartner, ne jako rovnocenný soupeř. Kozákův výkon ukazuje vysoký strop (tlakový styl, variabilita v postoji, schopnost ukončit zápas), ale střední váha UFC je kvalitativně úplně jiný svět. Rankovaní bojovníci střední váhy testují slabiny, které regionální scéna neodhalí.

Podle nás je kontrakt akcelerátor kariéry, ne důkaz hotové hvězdy. První skutečný test přijde až v debutu, pravděpodobně na některém z pozdně podzimních nebo zimních turnajů Fight Night v UFC Apex. Realisticky půjde o jiného nováčka nebo čerstvého absolventa DWCS, ne o jméno z první patnáctky.

Kozák odchází z Prešova do světové ligy s bilancí, kterou žádný slovenský bojovník v jeho věku neměl. Sedm zápasů, sedm ukončení, nula porážek. Čísla jsou bezchybná. Odpovědi přijdou, až se poprvé postaví někomu, kdo je taky zvyklý vyhrávat.