Lela žádá od Vémoly 150 tisíc měsíčně. Pokud odmítne, chce se i s dětmi přestěhovat na Slovensko

Karlos Vémola tvrdí, že při jednáních o dětech zaznělo ultimátum: 150 tisíc korun měsíčně, nebo Lela s dětmi odejde na Slovensko.

Zdroj fotografie: Prima

7. září 2026 prolomil MMA zápasník měsíce trvající mlčení. Ve vyjádření pro Expres popsal, jak podle něj vypadají zákulisní rozhovory o budoucnosti tří společných dětí, pětileté Lili, tříletého Rockyho a jednoletého Arnieho. Částka 150 tisíc je jedna věc. Druhá, daleko bolavější, je adresa. Vémola totiž od ledna nesmí bez povolení státní zástupkyně překročit hranice. Kdyby děti žily na Slovensku, spontánní víkend s tátou by přestal existovat.

Od rozchodu k ultimátu za pět měsíců

Na začátku dubna 2026 to vypadalo jinak. Karlos na Instagramu oznámil rozchod, Lela žádala o soukromí a ujišťovala, že ohledně dětí se shodnou. „Situaci řeší právníci,“ říkala tehdy pro Expres s tím, že nechce plnit bulvár.

V červenci už ale Vémola v podcastu OSSCAST otevřeně mluvil o penězích: 50 tisíc měsíčně posílá na účet pro děti, dalších zhruba 50 tisíc ho stojí Mercedes třídy G, který Lela používá. Dohromady sto tisíc. Vypadalo to jako funkční, byť křehká dohoda.

Srpen ji rozbil. 12. srpna nechal Vémola Mercedes odtáhnout. Lela reagovala na Instagramu, poprvé veřejně a ostře. Psala o nepravidelných platbách, o nájmu přes 50 tisíc, o soukromé škole, speciální výživě nejmladšího syna a o tom, že faktické náklady nese sama. Její manažerka doplnila, že Lela je „finančně na dně“. Vémolův advokát Štěpán Ciprýn kontroval nabídkou levnějšího Kodiaqu a žádostí o detailní rozpis výdajů. A pak přišlo září a číslo 150 tisíc.

Proč je Slovensko víc než vyjednávací páka

Pro většinu rozvedených párů je hrozba stěhováním nepříjemná, ale řešitelná. U Vémoly je situace jiná. Od 19. ledna 2026, kdy opustil vazbu po složení kauce 15 milionů korun, platí zákaz vycestovat do zahraničí. Podle jeho advokáta zahraniční cesty povoluje státní zástupkyně jednotlivě a dosud šlo hlavně o pracovní výjezdy. Že by totéž automaticky platilo pro víkendové dojíždění za dětmi do Bratislavy, veřejně doloženo není.

Právě tady se peníze a geografie propojují. Pokud by děti žily na Slovensku, Vémola by o každý kontakt musel žádat úřady. Z běžného táty by se stal táta na povolení. A to je podle něj důvod, proč požadavek 150 tisíc vnímá ne jako vyjednávání o alimentech, ale jako nátlak.

Co říká české právo

Lela nemůže děti jednoduše sbalit a odjet. Občanský zákoník řadí určení místa bydliště dítěte mezi „významné záležitosti“, o nichž rodiče rozhodují ve vzájemné shodě. Když se neshodnou, rozhoduje soud. Jednostranný trvalý přesun tří dětí do jiného státu bez dohody nebo soudního souhlasu by byl právně napadnutelný.

A co samotná částka? Oficiální tabulka Ministerstva spravedlnosti je jen orientační a pracuje s procenty z čistého příjmu rodiče. Průměrné soudně určené výživné v Česku se pohybuje o řád níže než 150 tisíc. Jenže české právo zároveň říká, že dítě má mít zásadně stejnou životní úroveň jako rodič. Pokud do částky započítáte bydlení v Praze, auto, tři děti a dosavadní standard rodiny žijící ve Vémolandu, není fér ji číst jen jako „přemrštěné alimenty“. Spor se fakticky láme na tom, co která strana počítá jako peníze na děti, jen hotovost na účtu, nebo i auto, střechu a celý životní rámec.

Dvě verze, žádný verdikt

Veřejně dnes nelze říct, kdo má pravdu. Vémola mluví o nabídce auta, bydlení a pravidelných plateb. Lela mluví o nepravidelných částkách a reálných výdajích, které hradí sama. Bez bankovních výpisů, podepsané dohody nebo soudního rozhodnutí zůstávají obě verze jen verzemi.

Lela se k zářijovým Vémolovým slovům odmítla vyjádřit a odkázala na právníky. Stejně jako v dubnu. Rozdíl je v tom, že v dubnu to znělo jako rozumná opatrnost. Teď to zní jako ticho před bouří.

Tři malé děti zatím žijí v Česku. Kde budou žít za rok, rozhodnou buď jejich rodiče, nebo soudce. Zatím to vypadá spíš na soudce.