Platy v UFC budí spory. Hvězdy a nováčci hrají o jiné peníze
Výplata v UFC není jen částka uvedená u zápasu. Ke garantované odměně mohou přibýt bonusy, jenže většina smluv zůstává neveřejná a skutečné rozdíly se proto měří obtížně.
Když se po turnaji objeví údaj o výplatě konkrétního bojovníka, často vypadá jako definitivní odpověď na otázku, kolik si vydělal. Ve skutečnosti může ukazovat jen jednu část celkové odměny. U největších hvězd přitom mohou hrát významnou roli položky, ke kterým se běžný nováček vůbec nedostane.
Jedna výplata, několik částí
Dobře to ukázaly dokumenty z antitrustového sporu bývalých bojovníků se společností Zuffa. Soudní rozhodnutí v kauze Le v. Zuffa popisuje pro sledované období čtyři možné složky odměny: odměnu za zápas a případné vítězství, výkonnostní či mimořádné bonusy, podíly z PPV a individuální dohody. U poslední kategorie soud výslovně zmiňoval jen malý počet elitních bojovníků.
Rozdíl mezi nováčkem a hvězdou proto nemusí spočívat jen ve vyšší základní částce. Bojovník s velkým jménem může mít mnohem větší prostor vyjednat další peníze navázané na úspěch akce. PPV podíl je obzvlášť důležitý: čím větší zájem dokáže zápasník přitáhnout, tím vyšší může být jeho příjem mimo částku spojenou přímo s nástupem do klece. Naopak bonus za výkon není jistý příjem. Dostane ho jen vybraný bojovník po konkrétním turnaji.
Veřejnost vidí jen část
Další problém představují samotná data. Atletické komise mohou zveřejnit smluvní odměnu uvedenou pro daný zápas, nikoli však automaticky všechny další platby. Například kalifornská komise ve svém oficiálním reportu z UFC 214 uváděla u každého bojovníka položku „purse“ (odměnu za zápas). Z takového dokumentu ale nelze určit kompletní příjem zápasníka včetně všech případných dalších smluvních plnění.
Ani finanční výsledky mateřské společnosti dnes neposkytují úplný obrázek. Výroční zpráva TKO za rok 2025 zveřejňuje příjmy UFC, přímé provozní náklady a další hospodářské ukazatele. Náklady na bojovníky jsou však zahrnuté ve větší skupině společně například s produkcí, marketingem, náklady na haly a dalšími položkami. Z veřejné výroční zprávy proto nejde jednoduše vypočítat, jaká část současných příjmů UFC končí přímo u zápasníků.
Historické soudní dokumenty vysvětlují, proč se kolem tohoto tématu vedou tak ostré debaty. Rozhodnutí z roku 2023 cituje interní prezentaci, podle níž se náklady na bojovníky v letech 2012 až 2015 pohybovaly mezi 16 a 19 % příjmů. Jde o historická čísla z konkrétního období, nikoli o údaj o dnešním UFC. Používat je jako současný podíl by proto bylo zavádějící.
Spor o platy v UFC tak není jen debatou o tom, zda jeden bojovník dostane více než druhý. Hlavní problém je v tom, že veřejně známá částka často neříká, kolik zápasník skutečně získal, zatímco podmínky největších hvězd zůstávají z velké části neveřejné. Dokud nebude k dispozici podrobnější rozklad odměn, budou přesná srovnání nováčků, šampionů a největších taháků vždy pracovat jen s částí skutečného obrazu.
