Zničený Karlos Vémola oplakává smrt velkého přítele: Pořád tomu nemůžu uvěřit
Odešla legenda, zůstala prázdnota. Karlos „Terminátor“ Vémola se se slzami v očích loučí s Jiřím Krampolem, jenž byl nejen ikonou českého herectví, ale i jeho vzorem a kamarádem.
Zpráva o úmrtí Jiřího Krampola zasáhla nejen českou veřejnost, ale i mnoho známých osobností. Pro Karlose Vémolu ale znamená Krampolův odchod ztrátu blízkého přítele a velkého fanouška, který byl u řady klíčových momentů jeho života i kariéry. Vémola otevřeně přiznává, že na jeho humor, energii a lidskost nikdy nezapomene.
Krampol byl Vémolovým vzorem
„Stále tomu nemůžu uvěřit. V posledních měsících a letech jsme se často vídali, ať už u něj doma, nebo u mě. Vždy jsme se smáli. Zajímal se o novinové články a s nadhledem sledoval, kolikrát ho už média pohřbila,“ vzpomíná Vémola pro CNN Prima News. Právě díky svému humoru a neutuchající energii byl Krampol tak výjimečný. I ve vysokém věku dokázal být aktivní, bavil své okolí a sám se udržoval v kondici. „Obdivoval jsem jeho životní energii. Dokonce jsem s ním byl cvičit, když mu bylo už osmdesát! Mladší kluci mu kolikrát nestíhali,“ dodává Vémola s úsměvem.
Zažili spolu spoustu momentů, ať už šlo o divadlo, focení, nebo nahrávání. Krampol občas Terminátora navštěvoval a ještě nedávno si u něj doma neohroženě pohrával s jeho lví slečnou Elzou. Jejich přátelství stálo nejen na společných zážitcích, ale i na opravdové podpoře a vzájemném respektu.
Z fanouška se stal přítel
Jedním z nejsilnějších momentů jejich přátelství bylo, když Jiří Krampol oddával Karlose Vémolu na jeho svatbě. „Kdo může říct, že ho oddával sám Jiří Krampol? To pro mě bylo obrovské privilegium,“ svěřuje se bývalý šampion Oktagonu. Oba se poprvé potkali při akci na Pražském hradě, kde Krampol Vémolu překvapil svou znalostí zápasnické scény. Později se stal jeho věrným fanouškem a přál si být přítomen i na jeho posledním zápase kariéry v Edenu, což mu ale zdravotní stav již neumožnil.
Pár dní po Vémolově posledním zápase s Attilou Véghem si ale oba stačili ještě všechno říct. „Byl to můj velký fanoušek a já budu navždy vděčný, že jsem ho mohl mít ve svém životě,“ říká Vémola dojatě. Na závěr Vémola přiznává: „Kéž bych se dožil s takovým elánem takového věku, jakého se dožil on. To bychom mu měli všichni závidět. On toho stihl a zažil za tři životy.“
