Vémolova londýnská noční můra. Brečel a čekal, že půjde do vězení

Ještě předtím, než se stal prvním Čechem v UFC, pracoval Karlos Vémola v Londýně jako vyhazovač. A právě v tomto období zažil děsivou historku, která mu tehdy málem obrátila život naruby.

Zdroj fotografie: Oktagon

Karlos Vémola nikdy neskrýval, že jeho cesta do MMA byla lemována těžkou prací a nebezpečnými zážitky. Jeden z nejdrsnějších momentů svého života popsal v podcastu FightCast a ještě po letech mu běhá mráz po zádech. Během prvního víkendu v práci vyhazovače v Londýně čelil útoku ozbrojené skupiny mužů. A chvíli si myslel, že v potyčce poslal dva z nich na onen svět.

Útok lopatami

Byla sobotní noc kolem druhé ráno, když před klubem zastavila dodávka. Skupina mužů se chtěla dostat dovnitř, ale ochranka jim to nedovolila. Situace se rychle zvrtla a muži vytáhli lopaty. „Bylo nás tam několik vyhazovačů, i majitel. Najednou nás zatlačili až na recepci a pak to vypuklo. Vytáhli lopaty a začali nás mlátit,“ popsal Vémola.

Napětí eskalovalo ve chvíli, kdy jeden z útočníků majitele udeřil do ruky a zlomil mu ji. To byl moment, kdy se vyhazovači rozhodli přejít do protiútoku. „V té chvíli jsme jim lopaty sebrali a šli do nich naplno. Čtyři utekli, ale dva zůstali ležet na recepci,“ pokračoval Vémola.

Strach z vězení

Po zběsilé bitce se Karlos snažil zjistit, zda jsou muži při vědomí. „Polil jsem je vodou, profackoval, ale nic. Snažil jsem se je postavit, ale nešlo to. V tu chvíli mě polil ledový pot. ‚Zavolejte sanitku!’ křičel jsem,“ vzpomíná. Jenže majitel reagoval slovy, která Vémolu vyděsila ještě víc: „Ty chceš jít do vězení? Právě jsi možná někoho zabil. Žádná sanitka nebude.“

Tehdy devatenáctiletý Karlos propadl panice. Pak majitel řekl něco, co ho úplně dostalo: „Dnes je neděle. Jdi dozadu pro velkou popelnici. Hodíme je tam a v pondělí je odvezou,“ vzpomíná Vémola. „Běžím dozadu, brečím, vrátím se – a oni nikde. Prý se probrali a utekli. Sedl jsem si a normálně jsem brečel. Myslel jsem si, že jsem je fakt zabil. Co bych řekl mámě? Že mě zavřeli na 15 let?“

Dnes už se Vémola na příběh dívá s odstupem a s nadsázkou. „Pořád si z toho děláme srandu, že je někde schovali. Každopádně ty dva a lopaty jsem už nikdy neviděl,“ uzavřel historku.