Říkali mu „Experiment“ a svou silou budil respekt a hrůzu. Zápasník Alexandr Karelin porazil 887 soupeřů
Alexandr Karelin patří k nejděsivějším postavám historie zápasu. Tři olympijská zlata, 13 let bez porážky a bilance 887–2 z něj udělaly sportovní mýtus.
Alexandr Karelin nevypadal jako člověk, kterého by šlo na žíněnce zlomit. Měřil přes 190 centimetrů, vážil kolem 130 kilogramů a v řeckořímském zápase působil tak dominantně, že jeho soupeři často prohrávali dřív, než se vůbec dostali do tempa.
Muž z Novosibirsku
Karelin se narodil v roce 1967 v Novosibirsku a k zápasu se dostal jako třináctiletý. Už tehdy měl tělo, které se vymykalo běžným kategoriím. Sílu z něj ale neudělala jen genetika. Tvrdý trénink ze sibiřského prostředí se stal součástí jeho legendy stejně jako jeho slavné hody.
Největší slávu získal na olympiádě. Získal zlato v Soulu 1988, Barceloně 1992 a Atlantě 1996. V Sydney 2000 přidal stříbro po finálové porážce s Američanem Rulonem Gardnerem.
Ta porážka bolela o to víc, že před ní Karelin držel třináctiletou sérii bez prohry na mezinárodní scéně. Šest let proti němu navíc soupeři nedokázali bodovat.
Kladivo, které ničilo těžké váhy
Jeho poznávacím znamením byl hod, kterému se začalo říkat Karelinovo kladivo. V principu šlo o zvednutí soupeře z parteru a tvrdé přehození. V lehčích vahách to nebylo něco výjimečného. Karelin ale stejnou věc dělal s obry, kteří vážili přes metrák.
Tady vznikla i přezdívka „Experiment“. Nešlo přitom jen o velikost. Karelin spojil sílu, techniku, výbušnost a disciplínu tak neobvykle, že kolem něj dlouho žily řeči o dopingu. On sám je odmítal a jako hlavní vysvětlení své dominance stavěl trénink.
Organizace United World Wrestling ho označila za největšího řeckořímského zápasníka 20. století. Devět titulů mistra světa a dvanáct evropských zlat z něj nedělá jen olympijskou legendu, ale jednu z nejdominantnějších postav bojových sportů vůbec.





